Utrácet toulavé psy je nepřípustné, reaguje na nový turecký zákon biolog Korec. Pes za majitele nemůže

Turecko má nový zákon. Ten umožní zabíjet toulavé psy. Úřady je budou muset odchytit, umístit do útulků, a pokud si je nikdo do měsíce nevyzvedne, veterináři je budou muset utratit. „Tento bezcitný přístup mě popudil. Pes ani jiné zvíře přece nemůže za to, že ho jeho majitel vyhodil z domu,“ píše v komentáři pro Zvířecí zprávy ředitel táborské zoo Evžen Korec. Stát by měl spíš pátrat po majiteli a žádat po něm „psí alimenty“, za které by se pak o pejska postaral.

Třicet dnů. Přemýšleli jste někdy, co byste dělali, kdyby vám zbýval jediný měsíc života? A jak by se tyto vaše hypotetické plány a představy změnily, kdybyste těchto posledních pár dnů na tomto světě museli strávit ve stísněných katastrofálních podmínkách za mřížemi? Pravděpodobně byste jen odevzdaně čekali na smrt, kterou byste mohli vnímat i vzhledem k předchozímu utrpení jako vysvobození.

Je to jen pár dnů, kdy světovými médii proběhla zpráva, která mě šokovala. Turecko přijalo nový zákon, který umožní hromadně zabíjet toulavé psy. Úřady budou mít nově povinnost toulavé psy odchytávat, umísťovat do útulků, a pokud si je nikdo do měsíce nevyzvedne, veterináři je budou muset utratit.

Doporučujeme: Táborská zoo otevřela „útulek“ pro týrané šelmy. Budou se mít jako v bavlnce, slibuje

Tento bezcitný barbarský přístup mě popudil. Pes ani jiné zvíře přece nemůže za to, že ho majitel vyhodil z domu. Nikdy to není chybou zvířete, že se toulá. Vždy to způsobil člověk. To on by měl nést následky za to, že se nechtěného zvířete tímto způsobem zbavil. Pokud chtějí úřady někoho trestat, měly by si došlápnout na nezodpovědného majitele. Na jeho selhání opravdu nemůže doplácet pes cenou nejvyšší – svým životem.

Zákon by měl místo zabíjení nevinných tvorů nařídit důsledné vypátrání majitelů a jejich potrestání. Napadá mě něco na způsob alimentů, které by pejskovi umožnily důstojný život. Když měl někdo touhu pořídit si domácí zvíře, měl by se o něj také postarat. A to až do konce jeho života. Nejde totiž o hračku, kterou můžu kdykoliv odložit, ale o živou bytost odkázanou na lidského majitele.

Hromadné zabíjení na Slovensku

Vyspělost země a celé společnosti se pozná mimo jiné podle toho, jak se chovají k nejslabším. Tedy i k domácím zvířatům. Možná si řeknete, že Turecko je od nás vzdálené a patří do jiné kultury. Jenže pro příklad barbarského zacházení s nechtěnými psy nemusíme chodit až na hranice Evropy a Asie. Stejně nehumánní systém hromadného zabíjení nechtěných psů funguje už mnoho let na Slovensku. Praxe je přitom ještě o něco horší – odchycený pes se do útulku ani nemusí dostat. Veterinární lékař totiž může rozhodnout, že chycené zvíře usmrtí okamžitě. Stačí, když prohlásí, že je to ze zdravotních důvodů.

Doporučujeme: Mazlíčky i toulavá zvířata tu ošetří zdarma. V Kolumbii vyroste veřejná zvířecí nemocnice

Pes nemá vyhráno ani tehdy, když touto mengelovskou selekcí projde. Je totiž umístěný do karanténní stanice, kde jsou podmínky podle ochránců zvířat katastrofální. Psi často přežívají ve stísněných kotcích přímo na holém betonu. Nemají odpovídající veterinární péči. V zimě trpí žízní, protože jim voda v misce jednoduše zamrzla. V létě jsou naopak vystavení vedrům, které rozpálený beton ještě umocňuje.

Tohle nepředstavitelné přežívání, které je daleko za hranou týrání zvířat, je bohužel pouze čekáním na smrt. Vyhláška umožnuje psa, o kterého nikdo neprojeví zájem, po měsíci utratit. A to i v případě, že se jedná o zcela zdravé zvíře. Přesné statistiky nikdo raději nezveřejňuje, podle věrohodných odhadů ale takhle Slováci každoročně usmrtí tisíce psů. Takové bezcitné barbarství nikdy nepochopím.

Život každého tvora je cenný

Naštěstí kolem nás žije spousta lidí, kterým není osud zvířat lhostejný. Existuje mnoho spolků a jednotlivců, kteří se snaží zdravým psům odsouzeným na smrt pomoci. Osobně jezdí na Slovensko a zvířata doslova vytrhávají ze spárů smrti. Bohužel i přes jejich velké úsilí, za které jim patří velký dík (stejně jako lidem, kteří se takového psa ujali), nejde o systémové řešení. Tím by byl zákaz zbytečného usmrcování zdravých zvířat.

Nezbývá než apelovat na slovenské politiky, aby tuto nechutnou praxi opustili. A vydali se z barbarského středověku vstříc jedenadvacátému století, ve kterém má život každého tvora cenu a stojí za to ho chránit.

Evžen Korec
biolog a ředitel ZOO Tábor
Úvodní foto: Pixabay 

RNDr. Evžen Korec, CSc.
je vystudovaný molekulární biolog a genetik. Je to spoluautor jedenácti patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky a více než dvaceti vědeckých publikací ve špičkových světových časopisech.

V roce 2015 se stal majitelem Zoologické zahrady Tábor, které hrozil zánik a rozprodej nebo utracení zvířat. Protože má ale zvířata velmi rád a jejich osud mu není lhostejný, rozhodl se zoo zachránit. Už v červnu roku 2015 se podařilo ZOO Tábor znovu otevřít pro veřejnost. Generálním sponzorem této zahrady se stala společnost EKOSPOL, kde je Evžen Korec generálním ředitelem a předsedou představenstva.