Video totálně namazaných slonů. Opíjejí se, protože jim chybí jeden gen, zjistili vědci

UVNITŘ VIDEO. Vědci konečně zjistili, proč se sloni tak často opíjejí ze zkvašeného ovoce. Chybí jim gen ADH7 nezbytný k rozkladu alkoholu.

Dali si do chobotu tak moc, že se jim zkroutily nohy. A to doslova. Skupinka slonů v jihoafrickém národním parku Kruger se totálně opila zkvašeným ovocem. Pak se v agónii svalila na zem a usnula.

Historka z dubna roku 2014 není zdaleka ojedinělá. Naopak. Podle badatelů jde o častý jev – největší suchozemští savci mají konzumaci nakvašených plodů v oblibě. Nejraději se opíjejí ovocem z maruly, které se kvůli tomu dokonce říká „sloní strom“.

Nyní vědci zjistili, proč se z ní sloni opíjejí: chobotnatcům chybí jim gen ADH7. Ten je nezbytný k rozkladu alkoholu.

Náchylní jsou i koně

„Porovnali jsme geny 85 různých savců a zjistili, že někteří z nich nemají gen ADH7. Tedy ten, který kóduje enzym zvaný alkohol dehydrogenáza,“ popisuje antropoložka Mareike Janiake z kanadské University of Calgary.

Gen podle ní chybí kromě slonů například i koním nebo kravám. Pokud tedy zkonzumují velmi zralé nebo hnijící ovoce a bobuloviny, nahromadí se jim v krvi etanol a zvířata se opijí.

Gen naopak mají lidé, opice nebo netopýři. Jsou tedy k alkoholu „tolerantnější“. „Lidé dokážou etanol metabolizovat dokonce čtyřicetkrát rychleji než ostatní savci,“ doplňuje badatelka. Tato schopnost se podle ní vyvinula už asi před 10 miliony let – tedy dlouho předtím, než lidé začali záměrně kvasit nápoje (o což se pokoušejí zhruba posledních 12 tisíc let).

Podle Mareike Janiake se lidský organismus naučil etanol odbourávat hlavně díky tomu, že se lidé v hojném množství živili právě zralým spadlým ovocem. Přezrálé divoké ovoce má totiž překvapivě vysoký obsah etanolu – skoro stejně velké jako světlé pivo.

Doporučujeme: Kolik semínek je v kyblíku? Sloni to spočítají čichem

Vědci hledali odpověď na to, jak se vůbec může třítunový chobotnatec opít z obyčejné zkvašené maruly, velmi dlouho. Nesedělo jim to. „Spadané ovoce totiž obsahuje jen tři procenta alkoholu, a to ještě po čtyřech dnech válení na slunci. Navíc slon plody nikdy nerozžvýká tak dobře, aby se z nich dostal ven všechen alkohol,“ upozorňoval ještě před patnácti lety profesor Jaroslav Petr z České zemědělské univerzity v Praze.

Vysvětlení tak badatelé viděli spíš v kůře marulovníku. Tu sloni také rádi loupou a požírají. „V kůře tohoto stromu přitom žijí larvy brouků, jejichž těla obsahují toxiny. Ty jsou ještě silnější než alkohol. Sloní špička tedy může pocházet z nich,“  nabízel proto vysvětlení český vědec a odkazoval se na studii kolegů z University of Bristol. 

Nové zjištění kanadských antropologů je proto skutečně převratné. Badatelé o něm informovali v odborném časopise Biology Letters.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik

Doporučujeme: Pro své mrtvé truchlí i zvířata. Straky jim nosí dokonce „věnce“