Zvířata si vzájemně pomáhají. Vědci nyní zjistili, kde se jejich soucit bere. Pomůže to i lidem s autismem

Zvířata si navzájem pomáhají. Stejně jako lidé. Vědci nyní zjistili, jak empatie v mozku vzniká. Do budoucna to podle nich může pomoci s léčbou některých psychiatrických poruch – například autismu, schizofrenie nebo Alzheimerovy choroby.

Zvířata mají empatii. Jasně to ukázal pokus, do kterého se před dvanácti lety pustila badatelka Peggy Masonová z University of Chicago. 

Zavřela jednoho potkana do průhledného boxu, který šlo otevřít jen zvenčí. Pak k němu vpustila parťáka. Tomu současně nabídla neodolatelnou pochoutku: hrst čokoládových lupínků. Neuspěla s nimi. „Zvíře si lupínků ani nevšimlo. Místo toho se pokusilo osvobodit druhého potkana. Dalo zkrátka přednost soucitu před uspokojením vlastních potřeb,“ popsala výsledek svého experimentu badatelka.

Teprve když potkan dostal svého druha ven, pustili se společně do jídla. „Mezi hlodavci přitom nebyla vůbec žádná vazba. Nebyli ani pokrevně spříznění, ani se z dřívějška neznali,“ podotkla nadšeně bioložka.

Nyní vědci pokročili ještě dál: zjistili, jak empatie v mozku vzniká. Výzkumný tým korejského neuropatologa Shin Hee-Supa totiž objevil základní nervový mechanismus, díky kterému hlodavci empatii cítí. „Vyvolává ji synchronizované nervové kmitání v určité části pravé hemisféry mozku,“ vysvětlil badatel z korejského Institutu pro základní vědu.

Zjištění je podle něj důležité nejenom pro pochopení toho, jak cítí zvířata, ale také pro lidi. „Lze totiž předpokládat, že podobně vzniká empatie také v našem mozku. Do budoucna nám proto může pochopení tohoto mechanismu pomoci s léčbou některých psychiatrických poruch, jako je autismus, schizofrenie nebo Alzheimerova choroba,“ podotkl Shin Hee-Sup. Bude podle něj možné také pracovat s myslí psychopatů. Svá zjištění publikoval v magazínu Neuron.

Zdroje: magazín Neuron a National Institutes of Health.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Unsplash
Video: Peggy Masonová / University of Chicago