Zraněné rostliny pláčou. Doposud je slyšela jen zvířata, nyní si můžete nářek poslechnout i vy

Přepadne-li je strastiplná chvilka, dají to najevo. Netrpí potichu. Rostliny podle vědců pláčou, a to nahlas. Zvuky, které vydávají, nyní zaznamenali izraelští biologové. Poslechněte si nářek, který doposud mohla vnímat je některá zvířata.

Rostliny pláčou třeba ve chvíli, kdy se do nich někdo zakousne. Žal projeví také při žízni, nemoci nebo když jim někdo zpřetrhá kořeny. V takových případech začnou vydávat jemné praskavé zvuky. Podle studie zveřejněné tento týden v magazínu Cell „vykřiknou“ až pětatřicetkrát za hodinu. Oproti tomu spokojené rostliny, které mají dostatek vláhy a nikdo jim neubližuje, vydají za stejnou dobu jen jeden zvuk.

Lidé ale nešťastné rostliny neslyší. Jejich nářek se totiž nese na příliš vysoké frekvenci. Zatímco lidské ucho zvládne zaznamenat jen zvuky v rozsahu 16 až 20 000 hertzů, rostliny křičí na frekvenci až 100 kilohertzů.

Jak pláče rostlina? Poslechněte si ji:

Zdroj: Itzhak Khait / Tel Aviv University

„Schopni jsou toho ale netopýři, myši, noční můry nebo další hmyz. Ti všichni zřejmě žijí ve světě plném hlasů, kterými mluví květiny, keře a stromy,“ říká spoluautorka studie a molekulární bioložka z Telavivské univerzity Lilach Hadany. Nářek rostlin se podle ní line až pět metrů daleko a zvířata na něj dokonce reagují.

Hmyz pozorně poslouchá

Slyšet rostliny je totiž pro ně užitečné. „Představte si, že jste můra, která hledá pěkné lůžko pro svoje vajíčka. Pokud uslyšíte rajče, které pláče, vyhnete se mu. Zoufalý nářek totiž znamená, že bude tato rostlina nemocná a nevydrží dlouho svěží. Dětem, které se z vajíček vylíhnou, byste tak vybrali mizerné místo,“ vysvětluje Lilach Hadany.

Pláč raněné sousedky vnímají i okolní rostliny. Podle vědců sice nemají uši, zaznamenají ale vibrace. Nářek je může varovat před nebezpečím, mohou se na něj díky tomu připravit. Vytvoří si třeba protilátky, které zastaví  případného predátora.

Doporučujeme: Tento klacík se mi bude hodit. Vrány si schovávají nástroje, které si předtím vyrobily

Tým izraelských vědců zkoumal zvukovou reakci rostlin nejprve jen na rajčatech a tabáku. Odřízl je od vody, polámal jim stonky a pak čekal, co bude. Rostliny přitom nahrával v tiché akustické komoře i v hlučném skleníku. Později do experimentu „přizval“ také další druhy rostlin, včetně pšenice, kukuřice a kaktusu. Nahrávku nakonec upravil tak, aby si mohli zaznamenané zvuky poslechnout i lidé. 

Badatelé se pokusili také vysvětlit, jak pláč vzniká. Zvuky podle nich vznikají v pletivu. To je systém drobných trubiček, kterými se přenáší voda a živiny od kořenů do stonku a listů. Pokud je rostlina stresovaná žízní, nebo zažívá jinou útrapu, vytvoří se v těchto trubičkách vzduchové bubliny. Ty se pak rozpínají a praskají. „Přesný mechanismus ale vyžaduje další studium,“ uvádí Hadany.

Zjištění podle ní do budoucna pomůže zemědělcům a zahradníkům, kteří díky tomu lépe ohlídají svá pole či skleníky. „Budeme moct začít vyrábět senzory, které tyto zvuky zachytí a předají. Zahradník bude okamžitě vědět, že rostliny potřebují zalít,“ domnívá se.

Zdroje: magazín Cell, magazín Nature, server Haaretz.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Unsplash
Zvuková nahrávka: Itzhak Khait / Tel Aviv University