Mravenci si počínají jako zkušení epidemiologové. Kvůli hrozící nákaze klidně přebudují celé hnízdo

Stačí, aby se jeden z mravenců nakazil cizopasnou houbou a přinesl tuto smrtící infekci do hnízda. V mraveništi okamžitě vypuknou manévry. Jeho obyvatelé svůj příbytek kompletně přebudují. A to tak, aby zabránili dalšímu šíření nemoci. Způsob, jakým při své práci postupují, nyní popsali vědci z britské Bristolské univerzity.

„Je to fascinující,“ uvedla po výzkumu evoluční bioložka Nathalie Stroeymeytová. Mravenci totiž podle ní postupovali jako zkušení epidemiologové a urbanisté. „Královnu a její potomstvo nejprve přesunuli do bezpečí, tedy mimo nejrušnější centrum. Totéž udělali se zásobami potravin,“ popsala bioložka. Poté vybudovali karanténní zóny, kam se uchýlili všichni potenciálně nakažení, a zvětšili rozestupy mezi vchody. Rozšířili také počet tunelů. Všichni, kdo už se houbou infikovali, se navíc zdržovali co nejdéle venku. „Celá tato reorganizace přitom trvala jen šest dní,“ pokračuje Nathalie Stroeymeytová.

Přinesla ale kýžené ovoce. „Když jsme si zpracovali prostorovou síťovou analýzu a nasimulovali přenos nákazy, zjistili jsme, že byla všechna tato opatření užitečná. Změny, které mravenci ve svém hnízdě provedli, skutečně vedly k výrazně menší epidemiologické zátěži a nižší úmrtnosti,“ dodala bioložka. Své poznatky shrnula ve studii, kterou nyní zveřejnil server bioRxiv.org.

Doporučujeme: Stanoví diagnózu a pustí se do léčby. Podívejte se, jak si mravenci zachraňují životy

Zajímavé výsledky přinesly i předchozí výzkumy, do kterých se pustili badatelé z americké Towsonovy univerzity. Ti zase popsali, jak ohleduplně se k sobě chovají nakažení termiti.

Jakmile některého z nich napadne parazitická houba, sám spustí alarm. Začne viditelně vibrovat. Varovný signál přitom vyšle už dvanáct minut po prvním styku se sporami této houby. Tedy v době, kdy sice ještě nemá žádné příznaky choroby, pro ostatní už by ale mohl být nebezpečný. „Tím se snaží všechny své vrstevníky upozornit na to, aby se k němu raději nepřibližovali. Cizopasné houby totiž mohou znamenat pro celou kolonii zkázu,“ popsal na webu MDPI biolog Mark Bulmer, jeden z autorů studie.

Také podle něj se pak celé termití hnízdo přeorganizuje: nemocní se dobrovolně uchýlí do izolace, aby nákazu nešířili dál. Jejich zdraví kolegové se zase déle zdržují mimo hnízdo – aby se tolik netlačili na chodbách. Navzájem si také dezinfikují povrchy svých těl.

Doporučujeme: Hudba jako z hororu. Tak zní housenka, jež se snaží ubránit mravencům. Poslechněte si ji

Podívejte se, jak dokážou mravenci spolupracovat, když se chtějí dostat k plástvi z vosího hnízda:

Zdroje: server bioRxiv.org a web MDPI.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay