Klíšťata útočí i na psy. Kde je riziko největší, ukazuje mapa

Vůbec nejhorší situace panuje v městských parcích, upozorňují hygienici.

Nemají křídla, nedokážou skákat a lezou pomalu. Přesto se jim potenciální hostitel neubrání. Stačí, aby se kolem klíšťat jen ochomýtnul, a už je má na kůži. Paraziti se k němu hbitě přisají. Pokud jsou nakažení encefalitidou, hostiteli tuto nemoc předají.

Kde se to děje nejčastěji, ukazuje tato mapa Českého hydrometeorologického ústavu:


Zdroj: Český hydrometeorologický ústav


Podle Lenky Savage z plzeňské krajské hygienické stanice se přitom nakažená klíšťata soustředí hlavně v městských parcích – tedy v místech, kde se v trávě prohání řada psů. „Průzkumy posledních let skutečně ukazují, že koncentrace klíšťat je v těchto místech ještě větší, než je tomu ve volné přírodě,“ řekla. To podle ní může být velký problém. „Řada lidí totiž své mazlíčky proti klíšťatům neošetřuje. Psi se pak mohou snadno nakazit a stát rezervoárem encefalitidy,“ dodala.

Osmina psů byla někdy nakažená

Jak je popsaný problém rozšířený, ukázala i nedávná studie několika českých vědců. Ti se rozhodli prozkoumat, kolik psů bylo někdy klíšťovou encefalitidou nakažených. Odebrali krev 453 tuzemských chlupáčů a laboratorně ji vyšetřili. Výsledek: protilátky proti této nákaze našli u třinácti procent zvířat. Osmina psů se tedy někdy v životě encefalitidou nakazila.

To podle vědců jednoznačně ukazuje, jak moc je česká krajina klíšťaty zamořená. Jde podle nich také o varování, že by lidé měli své psy chránit. „Pokud u nich totiž encefalitida propukne, bývají následky fatální. Choroba mívá velmi vážný průběh a končívá smrtí,“ upozornili v magazínu Virologie. Zvířata navíc umírají rychle – jen během tří až sedmi dnů.



„Žádné antivirotikum, které by psům dokázalo pomoci, totiž stále neexistuje. Veterináři mohou jen mírnit příznaky,“ dodávají vědci. Mezi nejčastější patří horečka, slabost, apatie a nechutenství. Pes může mít také bolavé klouby a zvláštní náklon hlavy. V pozdější fázi přichází ochrnutí. 

Problém mají hlavně starší psi

Badatelé se snažili popsat i to, pro které mazlíčky je nákaza nejnebezpečnější. A i tady našli odpověď. Výsledky krevních testů odhalily, že největší riziko hrozí starším psům. Průměrný věk infikovaných zvířat se totiž pohyboval kolem osmi let.

„Pokud jde o plemena, tak náchylnější bývají větší psi,“ pokračují ve výčtu rizik. Proč ale pijáky přitahují právě němečtí ovčáci, labradoři nebo ohaři, prý prozatím vysvětlit nedokážou. „Šance na propuknutí nákazy se samozřejmě násobí s jakýmikoliv dalšími zdravotními problémy,“ podotýkají. Choroba se podle nich rozvine zhruba u tří procent nakažených psů.



K podobným závěrům dospěli i badatelé z jiných evropských zemí. I tam se s encefalitidou potýkají hlavně psi v pokročilém věku.

Promořenost zvířecí populace už ale všude stejná není. Zatímco v Česku se protilátky našly u třinácti procent psů, v sousedním Německu je má skoro třetina psů. V Norsku nese stopy po nákaze šestnáct procent mazlíčků a ve Španělsku je to asi pět procent. 

Statický náboj jako výtah

Psi jsou pro klíšťata vítanou kořistí – paraziti se na jejich kožichu uchytí velmi snadno. Pomáhá jim v tom elektrostatické pole, které vzniká mezi zvířetem a okolní trávou, na níž pijáci obyčejně číhají. „Stačí potom, aby se pes kolem klíštěte ochomýtl, a statická elektřina vykoná svoje. Klíště zkrátka na hostitele přitáhne,“ popsali britští vědci v magazínu Current Biology. I z tohoto důvodu je podle nich pravděpodobnost, že se klíště na psa přisaje, až stokrát vyšší než u člověka.


Elektrostatické přitahování klíštěte obecného třením nabitou srstí na králičí tlapce.


Klíšťata navíc budou útočit stále častěji a z většího území. „Může za to oteplování klimatu,“ potvrzuje Lenka Hájková z Českého hydrometeorologického ústavu a dodává: „Zatímco ještě před deseti lety žila hlavně dole v nížinách, dnes se jejich výskyt posouvá i do vyšších nadmořských výšek.“ Vůbec nejčastěji obývají porosty křovin s bylinným patrem. „V takových místech se totiž udržuje vlhkost po celý den,“ vysvětluje odbornice.

Hygienici proto doporučují ošetřovat psy alespoň antiparazitiky. Majitelé by také měli psa každý den po procházce prohlédnout. A přisátá klíšťata z jeho kůže odstranit.


Co víte o parazitech? Zkuste si náš kvíz:


Zdroje: magazín VirologieČeský hydrometeorologický ústav, magazín Current Biology, magazín Transboundary and Emerging Diseases a platforma Science Direct.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay
Video: Sam England a kolektiv / Current Biology