Pokusy na psech a kočkách? Jsou zbytečné, upozorňují ochránci. V sobotu vyjdou do ulic

Řekněte „ne“ dalším pokusům na živých tvorech, vyzývají ochránci zvířat. Kruté testy už podle nich nejsou potřeba, vědci se mohou spolehnout i na jiné metody. O víkendu kvůli tomu aktivisté pořádají celosvětový protest. Ten český odstartuje v sobotu 17. října v 11.30 na pražském Klárově.

Osm milionů. Na tolika zvířatech se v Evropě stále dělají pokusy. Jejich počet klesá jen velmi pomalu – podle dat Generálního ředitelství Evropské komise pro životní prostředí (DG ENV) se jejich řady scvrkly za poslední tři roky jen asi o patnáct procent. 

Evropská legislativa přitom jasně nařizuje, aby výzkumné týmy dávaly přednost alternativním metodám. Nikoliv živým tvorům.

Ochránci zvířat se proto spojili a žádají okamžitou nápravu. Naplánovali celosvětový protest, do kterého se zapojí více než padesát měst.

Akce se uskuteční následující víkend a zaštítí ji kanadská organizace TAVA (The Anti-Vivisection Alliance). „Testování na zvířatech je extrémně kruté. Vědci už ho přitom nepotřebují, mohou použít úplně jiné a přesnější metody,“ vysvětluje jeden z organizátorů českého pochodu Matias Peňa Brito.

Reálný nářek psů a koček

Akce podle něj začne už tuto sobotu, a to na pražském Klárově. Odtud se lidé vydají na Staroměstské náměstí a Můstek. „Tam organizátoři připravují šokující vyvrcholení – ukážou návštěvníkům lidský model, na kterém nasimulují toxikologický experiment. Ten bez příkras znázorní, jak drastické tyto experimenty jsou,“ přibližuje Matias Peňa Brito. Akci bude provázet i křik a nářek zvířat v laboratořích.

„Ten bude reálný,“ podotýká Brito. Vědci totiž u toxikologických testů aplikují zvířatům chemikálie, při nichž jim záměrně devastují organismus. „Způsobují jim také nejrůznější zranění a nemoci,“ pokračuje zástupce organizátorů. Třeba tumory vědci u zvířat vyvolávají genetickou úpravou, nebo tak, že na ně nechají působit karcinogenní látky. „To vše je často umocněno ještě i podáváním psychofarmak či halucinogenů,“ dodává.

Nic z toho už přitom není potřeba – lidé se mohou spolehnout na buněčné membrány, počítačové simulace nebo biočipy schopné odhalit obrovské množství biochemických reakcí.

Řada experimentů, které se „osvědčí“ na zvířatech, navíc u lidí nakonec selže. Biologie myší či koček je totiž odlišná od té lidské.

„Nejlépe je to vidět na lécích. Dokonce devět z deseti přípravků, které původně uspěly při testování na zvířatech, u lidí nefunguje,“ vypočítává předsedkyně spolku Svoboda zvířat Barbora Bartušková Večlová. Při svém tvrzení se opírá o článek v magazínu Live Science, podle něhož se do praxe nedostane až 92 procent medikamentů, které u zvířat vypadaly slibně.

Další léky se zase stáhnou z trhu poté, co u pacientů propuknou závažné nežádoucí účinky. To ostatně potvrzuje i farmakolog Josef Suchopár.

„Třeba na přelomu padesátých a šedesátých let světem otřásla takzvaná thalidomidová aféra. Po léku, který měl původně tišit ranní nevolnosti těhotných žen, zůstaly tisíce mrtvých či zmrzačených dětí,“ uvedl před časem pro Zvířecí zprávy. Některým miminkům chyběly ruce a nohy, prsty jim nasedaly přímo na rameno. Další neměla vyvinutý trávicí systém. „Lék byl přitom nadstandardně klinicky prozkoušen na stovkách zvířat nejrůznějších druhů,“ řekl.

Moderní alternativy jsou spolehlivější

S omezením testů na zvířatech proto i on souhlasí. „Samozřejmě to neplatí beze zbytku, stále jsou případy, kdy se výzkum bez použití pokusného zvířete neobejde, je jich ale stále méně. Například při testování toxicit nebo transportu nějakého léku v těle člověka už je testování na zvířatech skutečně zbytečné a překonané. Moderní alternativní metody bez využívání zvířat poskytují nesrovnatelně spolehlivější výsledky,“ uzavřel.

Pokud část vědců na testování na zvířatech stále trvá, je to podle ochránců jen z konzervatismu či pohodlnosti. „Roli může hrát i nedostatečná finanční podpora, zdlouhavé schvalování a certifikace alternativních metod bez využívání zvířat,“ podotýká Brito.

Česko už se proto k celosvětovému protestu přidává čtvrtým rokem. „Osud laboratorních zvířat nám opravdu není lhostejný,“ vysvětluje.

Zdroje: organizace TAVA, magazínu Live Science, společnost DrugAgency a farmaceut Josef Suchopár, Generální ředitelství Evropské komise pro životní prostředí, organizace Svoboda zvířat.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik / Magnific