Jsou kruté a zbytečné. Část studentů Štrasburské univerzity se postavila proti pokusům na zvířatech
Na Štrasburské univerzitě se rozhořel ostrý spor: část studentů se postavila proti pokusům na zvířatech. Namítají, že jsou neetické a lze je snadno nahradit jinými metodami. Od té doby případ rozděluje učitele a znepokojuje vedení školy. Všichni se ale shodují: nastala nová doba. Lidé jsou stále citlivější na životní podmínky zvířat a nechtějí je trápit. A to ani ve jménu vědy.
Všechno začalo 8. září při jednom ze seminářů pro studenty magisterského oboru ekofyziologie, ekologie a etologie. Učitel po nich chtěl, aby provedli experiment. Použít při něm měli i zvířata.
„Šlo konkrétně o křečky. Měli jsme je oholit, desinfikovat a pak učinit malý řez na jejich břiše. Do toho jsme měli vložit sondu, která by jim nepřetržitě měřila teplotu,“ popsal listu Le Monde jeden z přítomných studentů. Rána měla být nakonec zašitá a opatřená sponkami.
„O šest týdnů později měli být křečci udušení oxidem uhličitým. Měli jsme je otevřít, sejmout zavedené sondy a stáhnout z nich data. Zvířatům jsme měli taky zvážit varlata a odebrat hnědou tukovou tkáň k další analýze,“ pokračoval. Jenomže studenti nic z toho udělat nechtěli. Sedm z dvaadvaceti posluchačů součinnost odmítlo. Odvolali se na etické důvody. Učitel jim proto nedal zápočet.
Doporučujeme: Další průšvih španělské laboratoře. Kromě týrání zvířat také falšovala výsledky
Studenti si ale trvají na svém. Žádají vedení školy, aby použití zvířat při pokusech omezilo. „Experimenty na živých tvorech jsou podle nás diskutabilní, zvlášť v akademické sféře. Vědci by naopak měli ctít koncepci tří R, kterou už v roce 1959 definovali biologové William Russell and Rex Burch,“ uvedli během videokonference s novináři listu Le Monde.
Podstatou tohoto konceptu je, že by se zvířata měla k pokusům používat jen v nevyhnutelných případech – tedy když neexistuje žádná jiná alternativa. Mělo by se také sahat po tvorech na co nejnižší fylogenetické úrovni. A rozhodně by se jich mělo trápit co nejméně, navíc s použitím co nejšetrnějších technik.
„Požadovaný pokus na křečkovi, který měl vyústit v jeho zabití, tyto zásady rozhodně nenaplňoval. Nechápeme, k čemu byl dobrý, když dané informace shromáždili už kolegové v předchozím roce,“ říkají. Experiment takového typu zkrátka podle nich není ospravedlnitelný.
Doporučujeme: Krvavý byznys s makaky: tisíce opic končí v koších laboratoří. Proti je i část vědců
Případ otevřel na akademické půdě obrovskou debatu. Podle deníku Le Monde rozděluje učitele a znepokojuje vedení školy. Všichni souhlasí s tím, že je třeba dbát na dobré životní podmínky zvířat. Uznávají také, že je třeba mnohem opatrněji volit, ke kterým experimentům se živí tvorové použijí.
V opačném případě by kontroverze kolem pokusů ohrozily jeden z nejprestižnějších studijních programů Štrasburské univerzity. Krátce před zahájením akademického roku totiž děkan Fakulty zdravotnických věd a mikrobiolog Jacky de Montigny prohlásil, že jde o jednoznačně nejžádanější obor školy. „Všichni studenti, které na něj přijímáme, jsou vynikající,“ řekl.
Současně uvedl, že kolegové zodpovědní za tento program vedou posluchače k respektu k biologické rozmanitosti, lásce ke zvířatům a vášni pro experimentální vědy.
Doporučujeme: Skončí utrpení zvířat? Česká firma vyvinula buněčné mebrány, které nahradí živé tvory
Studenti druhého ročníku Štrasburské univerzity nejsou jediní, kdo se proti pokusům na zvířatech postavil. S experimenty na živých tvorech nesouhlasí ani řada vědců. Třeba podle toxikologa a farmakologa Thomase Hartunga, který šéfuje Centru pro alternativy k testování na zvířatech při americké Univerzitě Johnse Hopkinse, je nutné s touto zastaralou praxí skoncovat co nejdříve. „Je třeba zahájit revoluci, v rámci které se lidstvo konečně posune od více než padesát let starých a nespolehlivých testů na zvířatech k modernímu používání tkáňových kultur a umělé inteligenci,“ uvedl.
„Bohužel spousta kolegů tuto nutnost stále nechápe. Jak ukazují poslední statistiky použitých zvířat, lidé stále slepě utíkají k opičím modelům, místo aby kriticky zhodnotili, jak validní nakonec jejich výzkum bude,“ uvedl magazínu Science. A připomenul, že v řadě případů se nakonec ukáže, že jsou poznatky získané u pokusných zvířat na člověka nepřenosné. „Experimenty často přinesou zkreslené údaje o tom, jak budou léky působit u lidí. Zvířata se totiž od lidí významně liší,“ vysvětluje.
Proti pokusům na zvířatech je i velká část veřejnosti. Třeba Evropskou občanskou iniciativu (EOI) Za pokusy bez zvířat podepsalo 1,4 milionu Evropanů, v Česku s ní souhlasilo přes sto tisíc lidí.
Zdroje: list Le Monde, magazín Science.
Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik
