Na zácpu stromová šťáva, na rýmu pepřové listy. Sloni překvapují svými léčitelskými schopnostmi

Rozpoznají desítky léčivých bylin a dřevin. Vědí, jak je použít. Řeč je o afrických slonech. Vědci nyní přinesli svědectví několika zástupců afrického kmene Sabaot, kteří léčitelské dovednosti slonů popsali. 

Dělají to celé generace slonů: Když některého z nich přepadne zácpa, pojídají šťávu ze stromu dombeja. „Strhnou z něj kůru a začnou chobotem nasávat tekutinu, která se z něj řine,“ popsali počínání afrických chobotnatců domorodí obyvatelé z kmene Sabaot. Tím se jim uleví. Žaludeční potíže utichnou a trus slonům za pár hodin změkne. „Opravdu to funguje,“ popisují lidé.

Recept sloni mají i na rýmu. Žvýkají při ní křehké listy pepřového stromu Warburgia ugandensis. Někdy jedí i jeho kůru. „Většinou si ale dají jen trošku, protože pepřový strom má opravdu intenzivní chuť,“ pokračují obyvatelé z hory Elgon, která se tyčí na hranici mezi Ugandou a Keňou. Sami prý od slonů tuto „techniku“ odkoukali. „Opravdu to uvolňuje dýchací cesty,“ vysvětlují.

Podobných „lektvarů“, kterými si sloni vypomáhají od neduhů, jsou podle nich desítky. Muži pojmenovali celkem 35 druhů rostlin z 23 čeledí, které sloni v nouzi pojídají. K tomu přidali ještě i čtyři typy minerálů a jílů.

Příklady: K vyprázdnění střev slonům slouží nejenom zmíněná šťáva ze stromu dombeja, ale i kůra krotonů – dřevin s výraznými listy. I ta má podle domorodých obyvatel velmi šťiplavou šťávu, která má projímavé účinky. Jako drastický prostředek na pročištění žaludku a střev ji používají i sami lidé.

Při bolavých kloubech žvýkají kafrovník 

K doplnění železa zase sloni používají červený jíl, který vyhrabávají ze země na plošině někdejší sopky. „Polykají ho hlavně samice. Všimli jsme si, že to dělají především tehdy, když čekají mládě,“ pokračují zástupci kmene Sabaot.

Při zánětech chobotnatci dolují z hlíny kořeny popínavého roztoděje asijského. Domorodé kmeny prý z této rostliny vaří silný odvar, který lidem ulevuje od pohlavně přenosných chorob. „Sloni mají i metodu, jak si pomoct od bolavých kloubů. Když je některý ze slonů pomalý a špatně se pohybuje, pojídá dřevo z kafrovníku,“ uvádějí muži.

Sloní matky podle nich svým mláďatům kořeny a listy předžvýkávají.

Obyvatelé z hory Elgon současně podotkli, že si sloni léčivých bylin a dřevin váží. Zbytečně jimi neplýtvají. „Když přijdou na místo, kde roste mnoho fíkovníků, sežerou jenom jeden. Ostatní nechají netknuté, aby ho mohli využít příště,“ řekl jeden z mužů mezinárodnímu týmu vědců.

Dvacet let pozorování

Zápisky z rozhovorů, které vědci vedli s osmi zástupci kmene Sabaot, vyšly koncem letošního září ve studii publikované v magazínu Scientific Reports. Studii vedl zoofarmakolog Fabien Schultz z Institutu tropické medicíny Bernharda Nochta v Hamburku.

Mužům, které vědci zpovídali, bylo od 35 do 78 let a pracovali většinou jako strážci divoké zvěře nebo průvodci. Jeden z nich se dřív živil jako úředník, který měl na starosti agendu spojenou se zemědělstvím, péčí o půdu, krajinu a rostlinolékařství. Všichni oslovení muži se poblíž sloních stád pohybovali dvacet let.

Tým vědců ale rostliny sám na slonech netestoval.

Do budoucna ovšem plánuje podrobit důkladnějšímu výzkumu alespoň samotné byliny a dřeviny. Chce také sám začít sledovat „léčitelské“ počínání afrických slonů a pořídit videa. „Rozhovory se strážci zvěře, stejně jako předběžné výsledky výzkumů, totiž ukazují, že je život hory Mount Elgon se zdravím slonů i místních lidí bytostně spojen,“ vysvětlil Fabien Schultz.

Šimpanzí dezinfekce hmyzem

Jiné výzkumy už navíc v minulosti ukázaly, že zvířata skutečně samoléčitelství provozují. Například před čtyřmi lety vyšla v magazínu Current Biology studie, která popisovala chování šimpanzů v lesích v Gabonu – primáti si podle ní ošetřovali tržné rány a boláky určitým typem rozžvýkaného hmyzu. Ten měl na jejich zranění dezinfekční účinky. Studie byla doplněná i o konkrétní videa, která jednání šimpanzů dokazovala. Zvířecí zprávy o tom psaly zde.

Zkuste si náš kvíz:

Zdroje: magazín Scientific Reports, zápis rozhovorů, které vědci pořídili se zástupci afrického kmene Sabao.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Magnific