Pytláci v Africe mají žně. Na ochranu zvířat nejsou kvůli pandemii peníze

Ochránci přírody bijí na poplach: v afrických rezervacích ubývá zvěře. Mohou za to pytláci, které nemá kdo chytat. Většina rezervací totiž přišla kvůli pandemii koronaviru o příjmy z ekoturistiky a musí propouštět strážce.

Zoufale potřebujeme peníze, volají ochránci keňské přírodní rezervace Masai Mara. Jinak nám pytláci vybijí všechnu zvěř.

Apel vyslali do světa letos v létě – tedy krátce poté, co se příjmy rezervace scvrkly na nulu. Utlumila je koronavirová pandemie, kvůli které přestali do oblasti jezdit turisté.

Jenomže bez turistů a jejich peněz nastal v zemi hlad. Lidé nemají na jídlo a raketově přibývá případů pytláctví. Naopak hlídek, které by zvířata před pytláky ochránily, ubývá. Rezervace totiž nemá na platy strážců.

„Na jednu stranu je útlum turistiky příjemný – krajinu nebrázdí žádná auta, v půdě nezůstávají žádné vyježděné koleje, zvířata mají klid,“ hodnotí letošní sezónu místní správce Jackson Looseyia a pokračuje: „Z hlediska ochrany přírody je to ale katastrofa. Budoucnost je bezútěšná.“

Hlavně žádné ploty

Pytláci už podle něj položili v oblasti tisíce nástrah, z některých strážci vysvobozovali zvířata doslova holýma rukama. Další úlovky se jim ale zachránit nepodařilo. Rezervací přitom právě teď putuje zhruba půl milionu pakoňů – přesouvají se z Masai Mara do tanzanského Serengeti. „Šance, že je všechny ochrání hrstka zbylých rangerů, je velmi malá,“ komentuje současnou situaci Looseyia.

Další peníze podle něj chybí na vyplacení vlastníků půdy, jejichž pozemky do rezervace zasahují. Těmto lidem rezervace obvykle platí za to, že se zdrží jakékoliv rušivé činnosti v oblasti. Tedy že své pozemky nezorají, neoplotí, ani na nich nic nepostaví. Majitelů takové půdy je přibližně dva tisíce.

Podle Briana Heatha, který vede neziskovou organizaci The Mara Conservancy, sice někteří z nich souhlasili s dočasným snížením nájemného během pandemie, to ale nebudou akceptovat donekonečna. „Časem budou hledat alternativní příjmy,“ uvedl. To by samozřejmě mělo nevratný dopad na divokou zvěř.

Organizace proto žádá o pomoc dárce. „Celých devatenáct let jsme byli schopni spravovat rezervaci Mara Triangle jen z vlastních zdrojů a bez výrazné pomoci dárců. To se ale nyní změnilo,“ přiznává zoolog Jonathan Scott. Sbírku pro rezervaci už uspořádal také britský deník The Independent. (Více informací o možnosti přispět najdete zde.)

Hlavní je ochránit zvířata

Park Maasai Mara byl dlouhá léta pro zvířata téměř zemí zaslíbenou. Koncem léta sem migrují obrovská stáda pakoňů, lákají je deště a čerstvá zelená tráva. Kromě nich jsou tu k vidění zebry, žirafy, gazely, antilopy nebo sloni. Z šelem narazíte na hyeny, šakaly, gepardy a lvy. Do seznamu místních druhů patří i hroši, krokodýli či opice.

Keňa přitom dokázala většinu z nich doposud ochránit. Ještě loni patřila v boji s pytláky k vůbec nejúspěšnějším zemím v Africe. Místním strážcům se podařilo pochytat a usvědčit až osmdesát procent pytláků. Za poslední dvě dekády to znamenalo zatčení kolem 4,5 tisíce pytláků.

Letos se ale situace změnila. Jen během prvního půl roku strážci na tržištích zadrželi 2,8 tuny masa z divokých zvířat, tedy o padesát procent víc než loni. A to rok zdaleka nekončí.

„Do budoucna proto budeme muset hledat i jiné zdroje peněz,“ říká Scott. Jedním z nich by mohla být třeba daň pro provozovatele místních cestovek a safari výletů. Ti totiž doposud rezervaci nic neplatili. „Je zkrátka třeba vytvořit ještě lepší model ekoturistiky, ze které by měla mít prospěch hlavně chráněná zvířata,“ uzavírá Scott.

Obdivujte s námi zvířata z keňské přírodní rezervace Maasai Mara:

Text: Veronika Rodriguez
Foto i video: The Mara Conservancy