Buldočka bych si pořídil znovu, přiznávají majitelé tuponosých plemen. Že se dusí, nevadí

Průzkum mezi 2 tisíci majiteli „tuponosých“ psích plemen ukázal, že by si lidé klidně pořídili stejného psa znovu. Vyjádřilo se takto dokonce 93 procent chovatelů. Po mazlíčkovi stejné rasy by sáhli i přesto, že má vážné zdravotní problémy. Veterináři proto bijí na poplach. Tlačí na zákaz dalšího množení těchto zvířat.

„Vždycky se strašně vyděsím: pes začne z ničeho nic lapat po dechu a vydávat chrochtavý zvuk. Je předkloněný a strašně se mu zvětšuje hrudník,“ popisuje strasti se svým francouzským buldočkem chovatelka Markéta. Musí prý psovi otevřít tlamu a zmáčknout mu jazyk, aby se znovu nadechl.

Přesto by si buldočka pořídila znovu. „Pokud by můj Igor umřel, rozhodně bych chtěla nějakého podobného. Tyto psy jsem si zamilovala,“ přiznává bezelstně mladá chovatelka.

Podobně zareagovalo dalších 93 procent chovatelů „tuponosých“ plemen. Tedy majitelů buldočků, mopslíků nebo pekingských palácových psíků. Ukázal to průzkum, který letos společně uspořádaly tři britské univerzity – Royal Veterinary College, University of Edinburgh a Nottingham Trent University.

Dvě třetiny (66 procent) majitelů se navíc v průzkumu vyjádřily, že by tato plemena doporučily i jiným lidem. Francouzský buldoček se tak stal dokonce nejoblíbenějším plemenem na britských ostrovech. Potvrzují to i statistiky tamního Kennel Clubu.


Doporučujeme: Máte nervního psa? Mohou za to i bakterie


Foto: Unsplash

To je podle vědců znepokojivé zjištění. „Vůči takzvaným brachycefalickým plemenům se zřejmě vyvinula jakási podivná loajalita. Chovatelé opomíjejí zdravotní rizika těchto psů a dál si je vodí domů,“ zhodnotila výsledky průzkumu doktorka Rowena Paclerová z Royal Veterinary College.

Psů s vadami tak přibývá. A tyto vady se netýkají jenom dýchacího ústrojí. Psy s tupými čenichy totiž trápí i výtoky z očí, záněty spojivek, nemoci srdce nebo kožní choroby. „Poslední jmenovaný problém je opravdu běžný. Tato zvířata totiž mívají hodně zvrásněnou kůži a v ní záhyby, které mohou skrývat různé dermatitidy, záněty a kvasinkové infekce,“ uvedla veterinářka Kateřina Černá.

Podle Nadace Morris Animal Foundation, která platí výzkum v oblasti malých zvířat, se u těchto plemen častěji objevují dokonce i zhoubné tumory kůže.

Týrání chovem

Veterináři už proto tlačí na změnu. Další množení těchto zvířat by se podle nich mělo zakázat. Šlechtění se totiž u těchto plemen přehnalo do extrému. Začínají ho označovat za „týrání chovem“.

„Sto let starý systém chovu se stal skutečným přežitkem. Doslova každým dnem ukazuje své negativní stránky. Přibývá dědičných chorob a defektů, fatální vliv příbuzenské plemenitby je přitom chovateli zlehčován,“ napsal například veterinář Jaromír Ekr.

Ukazuje to podle něj i sama příroda, která se začíná některým změnám bránit. Jak? Plemena deformovaná šlechtěním se podle veterináře bez přispění člověka nerozmnoží. „Feny mají sníženou plodnost a nenakryjí se jinak než uměle. Nejsou ani schopny přirozeného porodu,“ poukazuje na fakta Ekr. Štěňata se pak musí z těla matky vysvobodit císařským řezem. Třeba proto, že je hlavička plodu nepoměrně větší než pánev matky.

Apel veterinářů postupně nachází odezvu. Třeba chovatelé v Německu se rozhodli vyšlechtit takzvaného „retro mopse“. Chtějí zpětným křížením získat mopse v takové podobě, jak vypadal ještě na začátku dvacátého století. „Retro mopslík“ má třeba delší tlapky, štíhlejší tělo a menší hlavu. Zvíře by nemělo ani trpět tolika zdravotními obtížemi jako dnešní mops.

Pokrok hlásí i Holandsko, kde už lidem další chov některých tuponosých psích plemen zakazuje zákon. Plemen je celkem dvanáct a patří k nim právě třeba buldočci, shih-tzu, pekinéz nebo mopslíci.

Tento zákaz ale vzbudil obrovskou nevoli v řadách chovatelů. Například na webu Shih-ztu klubu České republiky se kvůli tomu objevilo ostré prohlášení, podle kterého mohou za zdravotní problémy psů hlavně nepoctiví množitelé zvířat bez průkazu původu. Nikoliv registrovaní chovatelé. „Hanba jim!“ stojí v prohlášení, podle kterého se nyní musí poctiví chovatelé spojit a odolat.

Jsou hraví a netřeba je tolik venčit

V Česku se prozatím žádná změna nechystá. Podle mluvčího Státní veterinární správy Petra Majera ale možná brzy zasáhne Evropský parlament. „Pokud jde o legislativu evropskou, tam v současné době probíhá revize ve vztahu k chovu zvířat,“ uvedl pro Lidové noviny.

Podle britského veterináře Gudruna Ravetze totiž neexistuje žádná omluva pro chov zvířete, o kterém víme, že bude trpět bolestivou a dlouhodobou nevyléčitelnou nemocí. „Pokud si chce někdo pořídit domácího mazlíčka a parťáka pro život, ať jde raději do útulku. Tam najde spoustu krásných a zdravých koček, které jeho život zcela jistě naplní radostí,“ řekl Ravetzovo v rozhovoru pro televizní stanici BBC .

A proč jsou vůbec tuponosá plemena pro chovatele tak přitažlivá? Průzkum britských univerzit odhalil, že na začátku zaujme většinu lidí roztomilý vzhled těchto zvířat. Postupně si je ale tito psi získají i svou láskyplnou a hravou povahou. Řada lidí proto uvedla, že jsou tato plemena velmi vhodná pro domácnosti s dětmi.  Dalším se líbilo, že jsou tito psi „líní“, takže nevyžadují tolik pohybu. Mohou také žít v malých prostorách bytu.

Jako nevýhodu chovatelé uváděli chrápání psů a také jejich tvrdohlavost. Přiznávali také, že člověk s tuponosým plemenem musí počítat s výrazně vyššími výdaji za veterináře. Průzkum se konal mezi 2 tisíci chovateli a jeho výsledky badatelé zveřejnili v žurnálu Plos One.

Autoři: Veronika Rodriguez, Nella Skálová
Úvodní foto: Unsplash