Holubi jsou chytří. Řeší problémy jako umělá inteligence

Holubi jsou nesmírně inteligentní zvířata. Dovedou navíc neuvěřitelné věci. Jen namátkou: rozpoznají napsaná slova, odliší od sebe různé geometrické tvary a dokážou se poučit z následků. Při nabírání zkušeností přitom postupují stejně jako umělá inteligence. Během posledních osmi let už to ukázaly nejméně tři různé výzkumy.

„Vůbec nechápu lidi, kteří mluví o holubech s pohrdáním. Holubi jsou totiž extrémně zajímavá a pozorná zvířata, která se navíc velmi rychle učí,“ tvrdí psycholog Edward Wasserman z americké Iowa State University.

Ukázal to prý jeho výzkum, při kterém si tyto opeřence pořádně vyzkoušel. Chtěl po nich konkrétně, aby se naučili rozpoznat různé obrazce a geometrické tvary. Podle toho, jak jsou si tyto tvary podobné, je pak měli holubi roztřídit do skupin.

„Vzali jsme zkrátka několik těchto ptáků a začali jsme jin promítat různé obrazce. Nechávali jsme je také vybrat, kam tyto obrazce patří,“ popsal. Pokud je holub zařadil správně, tedy pokud klovnul na tlačítko dané skupiny, přisypali mu vědci jídlo. Pokud se ale spletl, nedostal nic.


Doporučujeme: Holub není škůdce. Postavte mu holubník, nabádají ochránci města


Foto: Pixabay

„Na počátku holubi klovali do tlačítek náhodně. Hodně tipovali,“ uvádí vědec. Čím více obrazců jim ale vědci nabídli, tím více ptáci pronikali do systému. „Postupně zjišťovali, podle čeho k sobě obrázky přiřazovat, a lepšili se. Ke konci už byli úspěšní dokonce v 95 procentech případů. U složitějších modelů odpověděli správně v 69 procentech,“ přiblížil Wasserman.

Malý, ale schopný mozek

Tím podle něj opeřenci jasně ukázali, že je sice jejich mozek svými rozměry malý, přesto ale velmi schopný – na základě bezprostřední zkušenosti se dokáže rychle a dobře učit. „Používá k tomu přitom stejných postupů jako umělá inteligence – najde podobnosti mezi dvěma objekty, rozpozná vzorce pro rozhodování, poučí se z následků a je schopný opravit chyby,“ vyjmenovává vědec.

Všechny tyto poznatky podle něj mohou v budoucnu přispět i k pochopení toho, jak řešit poškození mozku u lidí.


Doporučení: Jedete na Bali? Dejte si pozor na opice. Loupí turistům cennosti a žádají „výkupné“


Foto: Pixabay

Holubi přitom vědce nepřekvapili poprvé. Rozruch způsobila i další studie, do které se před sedmi lety pustili badatelé z novozélandské Univerzity Otago a německé Bochumi. Ukázalo se v ní totiž, že jsou tito ptáci schopní přečíst napsaná slova. Lépe řečeno: rozeznají ta, která dávají smysl, od těch nesmyslných. Zjištění tehdy přinesl respektovaný magazín Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Premiant poznal 58 slov

Vědci při svém experimentu postupovali podobně jako jejich kolegové z Iowa State University. Také oni ptákům promítali na monitor znaky – v tomto případě šlo ale o shluky čtyř různých písmen. Pokud holub poznal, že jde o skutečné slovo nesoucí nějaký význam (například LOVE), dostal pamlsek. Pokud ale jako slovo označil nesmyslnou kombinaci písmen, ostrouhal.

„Čtyři holubi si nakonec vedli tak dobře, že si zapamatovali 58 smysluplných slov v záplavě 8000 nesmyslných. Nejlepší z nich dokonce překonal i paviány,“ uvedl jeden ze spoluautorů studie Onur Güntürkün. Uvedený holub navíc dokázal rozlišit i taková slova, která nikdy předtím neviděl. „Na základě získaných zkušeností zkrátka rozpoznal, že i tento shluk znaků ponese nějaký význam,“ prozradil vědec.


Doporučujeme: Nepomůže ani cihla. Papoušci vedou s lidmi „válku“ o popelnice


Ovace holubi sklidili i v roce 2015, když dokázali diagnostikovat rakovinu prsu. Respektive když se naučili „číst“ mamografické snímky znázorňující tkáň se zhoubnou formou rakoviny.

Podle biologů z univerzity v kalifornském Davisu v tom byli jednotliví ptáci úspěšní až z 85 procent. Pokud se ale do čtení snímků pustilo celé hejno, zvládli holubi rozlišit zhoubnou nádorovou tkáň od té nezhoubné téměř stoprocentně.

Také v tomto případě se museli holubi naučit rozpoznat určité struktury obrazce – tedy jestli je daná tkáň hladká a pravidelná, nebo jestli ji něco ruší.


 


Zdroje: magazín Current Biology, magazín PNAS, časopis National Geographic, zpravodajský web The Guardian, server Europa Press, televizní stanice BBC.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay