Holub není škůdce. Postavte mu holubník, nabádají ochránci zvířat obyvatele měst

Projekty městských holubníků podporuje i biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec. Není podle něj pravda, že by opeřenci roznášeli mezi lidmi nákazy.

Města jsou pro mnohá zvířata smrtící pastí. Vybetonované plochy, silná doprava a neustálý hluk divokému životu nepřejí. Jedním z mála zvířat, která se ruchu lidských sídel přizpůsobila, jsou holubi. Jejich soužití s lidmi však není bezproblémové. Mnohá města je hromadně hubí. Tomuto nehumánnímu barbarství se snaží zabránit projekt Městské holubníky, který nově podporuje i táborská zoo.

„Holubi jsou jedni z prvních živočichů, které člověk domestikoval. Zároveň zůstávají i jedním z posledních zvířat, která jsou ve městech schopna žít. Jen bezcitnému barbarovi může jejich přítomnost ve městech vadit,“ říká ředitel táborské zoo a současně majitel chovatelské stanice Korec Corso Evžen Korec.

Táborská zoo podle něj dlouhodobě proti hromadnému vybíjení těchto ptáků bojuje. Snaží se také vyvrátit rozšířený mýtus, že holubi přenášejí choroby. „Z pozice vystudovaného genetika a doktora přírodních věd mohu s čistým svědomím potvrdit, že je toto tvrzení nesmysl. Bavíme-li se o nemocech přenášených holuba na člověka, tak pravděpodobnost takové nákazy je minimální,“ zdůrazňuje Evžen Korec.

Doporučujeme: Zvířecí teritoria se zmenšují. Narážejí na ploty a dálnice

Riziko, že člověk chytne jakoukoliv nemoc od holuba, je podle něj až stokrát nižší, než pravděpodobnost nákazy od jiného člověka. „Zvlášť pokud se pohybuje v místech s hustou koncentrací lidí, například v divadle, na koncertě nebo na fotbalovém stadionu,“ dodává Korec. Argument, že se počty holubů musejí regulovat, aby mezi lidmi nešířili nákazu, je proto podle něj lichý.

„Deratizace holubů je navíc nehumánní, stejně jako jejich odchyt do klecí a následné usmrcování plynem. Tyto metody jsou také velice nákladné a z dlouhodobého hlediska neúčinné. Vedou totiž jen k omlazení populace, nikoliv k jejímu snížení,“ podotkla navíc zakladatelka iniciativy Městské Holubníky Michaela Klimšová.

Nový trendu: budování holubníků

Řešení je podle ní úplně jinde: v péči o holuby. „Zkušenosti z mnoha evropských měst ukazují, že vhodnou a funkční alternativou je naopak budování městských holubníků, v nichž je o tato zvířata postaráno. Holubi tady mají pravidelný přísun potravy a vody, což je důvod, který je do holubníku přitáhne,“ popisuje fungování holubníků. Přístřešky i jejich opeřené obyvatele mívají na starosti ošetřovatelé.

Doporučujeme: Psi se budou běžně dožívat 20 let, říká Evžen Korec. Našel čtyři geny, které to zajistí 

„Taková místa mají na své okolí pozitivní vliv. Holubi tady tráví až 80 procent času a neznečišťují tak budovy či památky v okolí. Vajíčka se jim navíc odebírají a nahrazují se atrapami, čímž se počet těchto ptáků reguluje. V sousedním Německu tato metoda dlouhodobě výborně funguje,“ doplňuje Klimšová, která se nyní věnuje hlavně osvětě a propagaci této metody kontrolované regulace městských holubů.

Zoo Tábor se podle slov svého ředitele rozhodlo projet podpořit, protože jí není lhostejný osud žádného zvířete. „Snažíme se chránit všechna zvířata, která to potřebují, nejenom ta vzácná a exotická,“ řekl a doplnil: „Buďme vděční za těch několik posledních živočišných druhů, které jsou ještě schopny s námi naše hlučné a odcizené městské aglomerace ještě sdílet.“

Zdroje: Zoo Tábor a projekt Městské holubníky.

Text: Filip Sušanka
Úvodní foto: Pixabay