Lachtaní dorostenci skotačí na své vlastní plovárně. Skryti před predátory
UVNITŘ VIDEO. Nic podobného neuvidíte nikde jinde na světě: skupinka lachtaních puberťáků si udělala z vnitrozemského vodopádu Ohau na Novém Zélandu osobní bazén. Ve sladké vodě uprostřed lesa se tady oddávají nekončícím radovánkám. Učí se plavat, lovit a bojovat. Důvod, proč se uchýlili právě sem, je podle odborníků jednoduchý: jsou tady v bezpečí. Predátoři jako kosatky na ně do sladkovodního jezírka nemohou.
Vypadá to, jako byste se ocitli na lachtaní plovárně. V jezírku uprostřed lesa se líně poflakují desítky mláďat.
Některá se prohánějí peřejemi a zkouší si otočky či piruety. Další si nacvičují bojové chvaty. Učí se, jak si uhájit svůj kousek místa na balvanu. Zbylí se jen tak rozvalují na břehu a hrají si na modelky: ochotně pózují příchozím turistům.
„Na všechny je úžasný pohled. Vědí, že jsou tu v bezpečí. Zatímco mamky loví v nedalekém oceánu potravu, oni si ve sladkovodní školce jen tak bezstarostně dovádějí. Dravci jako kosatky sem za nimi totiž nemohou,“ komentoval atrakci pro britský deník Daily Mail bývalý kameraman BBC Paul Boocock. Vodopád se totiž nachází jen pár minut od jeho současného domova a hotelu, který si založil.
Doporučujeme: Zvířata „skládají“ při putování oceánem hudbu. Poslechněte si „tulení“ symfonii
Lachtaní potěr se k jezírku přichází vydovádět každým rokem. Putuje sem mnohakilometrovým korytem potoka, který se vlévá do oceánu. Mláďata musí cestou překonat obrovské množství balvanů, drobnější skalky i poházené větve.
Podle odborníků nebylo dlouho jasné, proč a kam mladí lachtani z pobřeží míří. Teprve až nedávno zmíněný kameraman zdokumentoval, že si klestí cestu právě do bezpečí tůněk v lesním porostu u městečka Kaikoury.
Ve své lachtaní školce mláďata zůstávají bez dozoru dospělých několik dnů. Ke svým matkám se vracejí teprve až tehdy, když dostanou hlad. Celou dobu mají na programu zábavu, při které se učí být dospělými, nebo spánek. K tomu uléhají poblíž tůně do hrabanky lesního porostu.
Lucky si oblíbil gauč
Ostatně o tom, jak si lachtaní potěr rád hraje na dospělé, vypovídá i skutečný příběh jednoho přespříliš odvážného mláděte, o kterém informoval list The New Zealand Herald. To se vydalo u novozélandského města Tauranga do civilizace.
Překonalo několik silnic, zavítalo do jednoho rodinného domu a uvelebilo se na gauči. Do domu se dostalo kočičími dvířky a cestou k pohovce muselo překonat schodiště.
Podle místních ochránců přírody je toto mládě návštěvami rodinných domů pověstné. Už dříve jej vyzvedávali v jiných domech a vraceli zpět k moři. Při jeho štěstí v podobě nebezpečného přecházení silnic mu ochránci dali jméno Lucky.
Doporučujeme: I kosatky mají svoje „porodní asistentky“
Na novozélandském pobřeží žije podle odhadů přes padesát tisíc chráněných lachtanů Forsterových. Před několika desetiletími byli tito lachtani na samé hranici vyhubení, lidé je lovili kvůli kožešině, ze které šili drahé oblečení. Nyní je už jejich lov zcela zakázán a počty lachtanů opět rostou.
Podívejte se na vlastní oči, jak lachani v tůňce dovádějí:
Text: Jan Lischka
Úvodní foto: Bernard Spragg / Wikimedia Commons
Video: Eric Hanauer, Seal Conservation Society