Lední medvědy sužují bolestivá zranění tlap. Na vině je tající led v Arktidě

Skoro se neudrží na nohou. Když kráčejí krajinou, bolestně se potácejí. Lední medvědy na severu Grónska postihla další rána, která souvisí se změnou klimatu.

Je na ně žalostný pohled: místo sebejisté chůze se krajinou spíš vlečou. S každým krokem také očividně trpí. Lední medvědy postihla další rána, která souvisí se změnou klimatu. Kvůli stále častějšímu odtávání ledu se jim mezi prsty zachycuje mokrý sníh. Ten jim pak při náhlém ochlazení na tlapách znovu zmrzne. Medvědi se tak musejí tahat s ledovými koulemi na nohou, což jim znepříjemňují chůzi. A nejenom to. Ostrý led se jim zařezává do kůže a bolestivě je zraňuje. Vědci už takových šelem zaznamenali desítky.

Třeba mořská ekoložka Kristin Laidre z University of Washington popsala podobné problémy u poloviny všech medvědů žijících v arktické oblasti Kane Basin. To je území mezi severním Grónskem a Kanadou. Podobná situace panuje i na východním pobřeží Grónska. „Medvědi tam mají hluboké řezné rány na tlapách, některým se kolem prstů tvoří i lysiny. Za všechno může tající mokrý sníh, který proniká přes srst až ke kůži a potom zase zamrzá. Jeho ostré hrany pak medvědy zraňují,“ uvádí v magazínu Ecology bioložka.

Někteří medvědi se podle ní potýkají až s třiceticentimetrovými koulemi na nohou. Nemohou proto běhat ani lovit, kvůli tomu pak hladoví. „Zranění jsou navíc velmi citlivá,“ dodává ekoložka. Vědci se proto snaží takové medvědy najít, uspat a šetrně jim kusy ledu z nohou odstranit. Rány jim také ošetřují. Pro populace arktických šelem je to ale další obrovská rána.

Doporučujeme: Hladové medvědici uvízl jazyk v plechovce. O pomoc požádala u lidí

Ještě před pár lety přitom medvědi ničemu takovému čelit nemuseli. Pohybovali se totiž po zamrzlých plochách bez rozbředlého sněhu. V tom jim pomáhaly tlapy, které jsou uzpůsobené jako široké sněžnice. 

To se ale nyní mění. Medvědi se musejí kvůli častějšímu střídání tepla, dešťů a mrazu bořit do bláta a louží. Situaci jim komplikuje i fakt, že jsou jejich tlapy bohatě zvrásněné – polštářky jsou vybavené drobnými papilami, které fungují jako přísavky pro chůzi na ledu. Tato výhoda se ale nyní mění v prokletí. „Do všech těchto záhybů totiž proniká voda, která při ochlazení zamrzá,“ vysvětluje veterinář Stephem Atkinson. „Nic takového jsme doposud neviděli,“ dodává odborník.

Třetinu medvědů zabije hladomor 

Ledové koule na tlapách nejsou jediným úskalím, se kterým se tato ikonická zvířata potýkají. Vědci už dříve popsali, že medvědům ubývá kvůli globálnímu oteplování potrava. Z arktických oblastí se vytrácejí mořské kry, na kterých šelmy lovily tuleně. Medvědi tak musejí trávit víc času na pobřeží a ve vnitrozemí, kde tolik potravy neseženou. Nedokážou tak uživit ani sebe, ani svá mláďata. Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) se proto odhaduje, že populace polárních šelem klesne do roku 2050 ze současných 26 tisíc zvířat o celou třetinu.

Zdroje: magazín Ecology a zpráva University of Washington.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Unsplash
Video: Kristin Laidre / University of Washington