Housátka se nečekaně ujali dlouhonozí jeřábi. Podívejte se, jak láskyplně se o něj starají

Mají mnohem delší nohy a úplně jiný jídelníček. Přesto se jeřábi ujali malého housátka a láskyplně se o něj starají. Ornitologové i obyvatelé amerického Madisonu teď s napětím sledují, jak celý příběh dopadne.

„Původně jsem měla v plánu vyfotit jen obyčejnou jeřábí rodinku,“ vzpomíná na první setkání s neobvyklou ptačí komunitou fotografka Marjorie Rhine. Jenomže když na ptáky namířila objektiv, naskytla se jí překvapivá scéna. „Samice jeřába poodkryla křídlo a vykouklo housátko. Bylo jasně žluté a choulilo se v jejím náručí,“ pokračuje Rhine. Samice se k němu chovala velmi něžně, stejně jako její partner.

Od té doby chodí fotografka k rybníku v americkém Madisonu pravidelně. A osud adoptovaného ptáčete sleduje. „Je to zvláštní. Jeřábi se o housátko starají jako o vlastní, krmí ho stejně jako své druhé mládě,“ popisuje Rhine. Bedlivě ho taky chrání před vetřelci. „Několikrát jsem dokonce viděla, jak se samec bojovně rozběhl proti původním biologickým rodičům housete, kteří se ho pokoušeli získat zpět,“ říká žena a dodává: „Nikdy se jim to ale nepodařilo, adoptivní otec byl velmi odhodlaný.“

Housátko se navíc náhradních rodičů drží jako klíště. „Přestože má kratší nožky a kulatější tělo, snaží se s nimi držet krok i na souši,“ dodává další fotografka Cynthia Carlson. Přizpůsobilo se i jídelníčkem. Místo toho, aby okusovalo trávu jako běžná husa, dychtivě hltá červy, které mu táta s mámou přinesli.

Jak se housátko do hnízda jeřábů dostalo, je záhadou. Část ornitologů se ale domnívá, že roli sehrálo počasí. Příbytek jeřábů vyplavily jarní povodně, a tak se ptáci nastěhovali do toho husího. „Když se v něm pak vylíhlo housátko, přijali ho za vlastní,“ uvádí Michael Ward, ornitolog z University of Illinois Urbana-Champaign.

Otevřená ptačí náruč

Nestalo se to podle něj poprvé, něco podobného už biologové pozorovali před šesti lety v Michiganu. Další případ se odehrál na Aljašce v roce 2011. „I tam byla kanadská husa viděna, jak žije spolu s jeřábem. Stejně jako jeřáb se i chovala,“ tvrdí Michael Ward. Ornitologové proto předpokládají, že se narodila – stejně jako malé housátku z madisonského rybníčku – v hnízdě dvou jeřábů. A přejala jejich zvyky.

Podle Warda je něco takového opravdu možné. „Jeřábi jsou totiž nesmírně přizpůsobiví a vstřícní. Jednou jsem byl svědky toho, jak se pokusili vysedět mládě z červeného gumového míčku, který se jim zakutálel do hnízda,“ popisuje. Jeřábi jsou taky podle nesmírně ochranitelští rodiče. „Jakmile se tedy v jejich hnízdě vylíhne mládě, začnou se o něj starat a láskyplně ho vychovávat – jsou na to v době hnízdění hormonálně připravení,“ uvádí.

Jak to ale nakonec s housátkem dopadne, není podle biologa jisté. Husy a jeřábi se totiž v mnoha ohledech liší. „Každý z těchto druhů upřednostňuje jinou potravu – zatímco jeřábi krmí svá mláďata červy, hmyzem či dokonce malými savci, husy to mají jinak. Spásají trávu, kořínky a vodní rostliny,“ upozorňuje Ward.

Každý z těchto ptáků má taky jinou migrační strategii. „Jeřábi létají až 1,5 kilometru vysoko, naopak husy obyčejně nepřekračují půlkilometrovou hranici,“ připomíná ornitolog. Liší se i načasováním svého přesunu do zimovišť. „Husy se na cestu vydávají buď v září, nebo vůbec. Jeřábi se naproti tomu zvedají až v listopadu, tedy po prvním ochlazení,“ doplňuje Ward. Přesouvají se taky na delší vzdálenosti – až na jihovýchod Spojených států. Husy zůstávají na Středozápadě. „Je tedy možné, že adoptovaná husa bude mít s těmito odlišnostmi problémy,“ říká odborník.

Přesto to podle něj neznamená, že bude mít husí příběh špatný konec. Klidně se totiž může stát, že se husa znovu připojí ke svému vlastnímu druhu. „Což by bylo nejlepší,“ uzavírá Ward.

Co všechno dovedou ptáci? Vyzkoušejte si náš kvíz:

Zdroje: IFL Science, Detroit Free Press, Alaska Public Media.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto je ilustrační. Zdroj: Pexels
Video: Cynthia Carlson