Mořská zvířata se nechtějí množit, mohou za to plasty. Dopadne to na planetu i člověka, tvrdí vědci

Pokud nebudou korýši, vyhynou ryby. A s nimi i mnoho ptáků, plazů a savců. O velkou část své potravy přijde i člověk. Proto je tak alarmující studie, která nyní vyšla v magazínu Enviromental Pollution. Vědci v ní odhalili, že chemikálie z plastů brání korýšům v rozmnožování. Berou jim chuť k párování a snižují počet samčích spermií.

Stoprocentně to platí u malých mořských korýšů Echinogammarus marinus z čeledi blešivcovitých, na které se vědci při svém výzkumu zaměřili. Podobný dopad ale podle nich budou mít plasty pravděpodobně i na další živočichy v mořích.

Vědci zkoumali účinky chemického koktejlu v mořích na blešivce několik měsíců. Vzorky sbírali na pláži u dvou britských měst – Langstone Harbor a Portsmouth. Vybrali si k tomu čtyři konkrétní chemikálie, které se vyskytují v plastech. Dvě z nich se používají naprosto běžně a bez jakýchkoliv omezení, pro další dvě určitý zákaz platí. Alespoň tedy v Evropě, kde s nimi výrobci nesmějí pracovat. Přesto se ve vodách u evropského pobřeží běžně vyskytují. Jde o dibutylftalát, který se používá hlavně jako změkčovadlo v lacích či jako příměs bezpečnostních skel a tiskárenských inkoustů, a di(2-ethylhexyl) ftalát. Ten je rovněž změkčovadlem a obsahovat ho mohou třeba tekutá mýdla.

Doporučujeme: Hladoví sloni ze Srí Lanky hledají jídlo na skládkách. Hynou se střevy ucpanými plastem

„Na rozmnožování korýšů měly drtivý dopad všechny,“ popisuje environmentální toxikolog Bidemi Green-Ojo z Portsmouthu. Zvířata se podle něj neměla chuť párovat, a to už pouhou hodinu po vystavení vlivu chemikáliím. Dvě látky navíc způsobily, že blešovci přišli o část svých spermií. Takový vliv měly dibutylftalát a trifenylfosfát.

Důsledky ještě uvidíme

To podle vědců jednoznačně ilustruje, jak znečištění plasty ovlivňuje přírodu. „Má dopad na zdraví zvířat a celý ekosystém. To znamená i na člověka,“ upozorňuje Bidemi Green-Ojo. Plasty podle něj přispívají k šestému masovému vymírání zvířat na Zemi. 

„Plné důsledky tohoto vlivu teprve uvidíme,“ dodává. Současně apeluje na agentury pro životní prostředí po celém světě, aby tomu to problému věnovali daleko větší pozornost. „Všichni bychom měli sledovat chování zvířat a mapovat jeho změny, protože tím dostáváme určitý vzkaz. A ten je důležitý,“ řekl.

Zdroje: magazín Environmental Pollution, server ScienceAlert.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Michal Maňas / Wikimedia Commons / CC- 2.5