EXKLUZIVNĚ: Nejdřív dostane rakovinu pes, pak chovatel. První onkologický registr ukáže, jak to souvisí

Rakoviny přibývá. Platí to o lidech i zvířatech. Nádor zabije každého třetího psa, u koček je to podobné. Proč? Může za to společný nezdravý styl? A předznamenává rakovina u zvířete bujení také u člověka? To prověří první společný onkologický registr v Evropě.

Nikdy se tak nezadýchával, říká o svém německém ovčákovi chovatelka Lenka Kalinová. „Ovšem teď, když vyběhneme kopec, má jazyk až na vestě,“ popisuje nejviditelnější projevy psí nemoci. Zvíře prý navíc hodně kulhá.

Vlčák poslušně sedí, veterinář ho opatrně prohmatává. Pak mu dělá rentgen a krevní testy. Výsledek nechává chovatelku jako opařenou: „Bohužel je to osteosarkom, tedy rakovina kosti,“ sděluje jí zvěrolékař nepříjemnou diagnózu. Tumor už prý psovi stihl vysemenit i do plic, má v nich vodu. „Proto se tak zadýchává,“ vysvětluje expert.

Nádor podle něj musí okamžitě pryč. „Poté je ke zvážení chemoterapie. Psa sice nezachráníme, ale přidáme mu pár měsíců života navíc,“ uzavírá veterinář. Rozhodnutí nechává na majitelce.

Každý třetí pes

Rakovina se u mazlíčků objevuje stále častěji. Podle dat Evropské federace asociací veterinárních lékařů malých zvířat na ni umírá každý třetí až čtvrtý pes. Statistika u koček je podobná.

Důvody jsou stejné jako u lidí: věk mazlíčků se zvyšuje. Žijí navíc často v blahobytu. „Tím, že je lépe krmíme, očkujeme je proti nebezpečným chorobám a léčíme z běžných chorob, jim prodlužujeme život. Čím víc psů se ale dožívá vyššího věku, tím vyšší je samozřejmě procento nádorových onemocnění v jejich populaci,“ potvrzuje veterinářka Michaela Riedlová.

Podle zvířecího onkologa Jakuba Pfeifra se navíc vylepšuje diagnostika. „Veterináři tak odhalí daleko víc tumorů, na které by dřív nikdo nepřišel. Pes je v tomto ohledu jakýmsi předobrazem člověka,“ hodnotí stav expert.

Doporučujeme: Nevypočitatelný nepřítel psů: mastocytom. Jak ho poznat?

Jenomže jak moc jsou si psi a lidé podobní, prozatím nikdo moc nezkoumal. To by se mělo změnit.

Ve Španělsku a Portugalsku vznikají průkopnické projekty, v rámci kterých chtějí vědci humánní a veterinární medicínu propojit. Chtějí sledovat tumory u zvířat a lidí společně – tedy uvnitř jednoho onkologického registru.

„Rodí se vůbec první onkologický registr společenských zvířat, ve kterém se budou shromažďovat informace o nádorech psů a koček,“ informovala na svém webu veterinární komora ve španělském Alicante. Na registru podle ní budou spolupracovat odborníci z Ústavu biomedicínských věd Abel Salazar a Ústavu veřejného zdraví University of Porto. Zapojit se ale chtějí i další pracoviště.

Pro zvířata i lidi

„Cílem je hlavně shromáždit informace o zhoubných tumorech zvířat a získat tak cenné údaje o jejich zdraví – tedy o tom, jakými typy rakoviny zvířata nejčastěji trpí, v jakém období života, ve kterých lokalitách a vlivem jakých okolností,“ řekl k tomu šéf místní veterinární komory Gonzalo Moreno del Val. Vědci díky tomu budou moci zvířecí rakovinu lépe poznat, a tedy i léčit.

Badatelé chtějí zjistit i to, jestli spolu náhodou rakovina u zvířat a lidí nesouvisí. „Například jestli zdravotní stav obou druhů neovlivňuje určité prostředí, ve kterém společně žijí. Nebo určité životní návyky,“ pokračuje Gonzalo Moreno del Val.

To totiž může pomoci i člověku. Tím, že zvířata žijí kratší dobu, mohou své chovatele předem upozornit na budoucí nebezpečí.

Doporučujeme: Očkování do ocasu. Nový způsob, jak ochránit domácího mazlíčka

Podle biologa a ředitele táborské zoo Evžena Korce jde o výborný nápad. „Vznik onkologických registrů totiž umožní objektivní statistické šetření, jaké množství nádorů se vyskytuje u jednotlivých plemen a o jaké nádory konkrétně jde. Umožní také porovnávat úspěšnost léčby těchto nádorů různými metodami léčby,“ hodnotí novinku.

Srovnání dat navíc skutečně pomůže i lidem. „Zdraví lidí a zvířat opravdu může souviset. Například v případě, že společně bydlí v prostředí s vysokým obsahem radonu – tedy radioaktivního plynu, který vyvolává vznik nádorů,“ uvádí jako příklad Korec. V takové oblasti totiž zjevně budou trpět rakovinou plic nejenom lidé, ale i psi. Těm navíc vyroste tumor dřív.

Podobně to vidí i biostatistik Ladislav Dušek. „Něco takového by bylo skvělé i u nás,“ domnívá se a pokračuje: „O zhoubném bujení zvířat se toho totiž moc neví. Navíc nádory u zvířat skutečně můžou indikovat zhoršené životní podmínky.“

Pokud by ale měly vzniknout jakékoliv české onkologické registry zvířat, měli by se podle něj chovatelé zvířat hlásit sami. „Spravovat by ho pak mohla nějaká akademická instituce,“ uzavírá.

Obsah misky a geny

Rakovinou onemocní asi třetina domácích mazlíčků. „U psů, respektive u fen, je nejčastějším nádorovým onemocněním karcinom mléčné žlázy, který se vyskytuje u většiny plemen s pravděpodobností zhruba 26 procent,“ uvádí Evžen Korec, který je současně majitelem Chovatelské stanice Cane Corso. Pokud je fenka kastrovaná ještě před prvním háráním, je podle něj riziko onemocnění výrazně nižší – jen kolem půl procenta.

„Kromě toho ovlivňuje vznik rakoviny genetická výbava zvířat,“ podotýká expert. Některá plemena jsou podle něj k zhoubnému bujení náchylnější. Vliv má ale samozřejmě – stejně jako u lidí – také strava a okolní prostředí.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik

Foto z grafiky: Clipart Library 

Doporučujeme: Zvrací kočka po léku? Varovat v příbalovém letáku už můžete i vy