Někteří savci umí dýchat i zadkem. Kuriózní objev může v budoucnu zachraňovat lidské životy

Zní to naprosto neuvěřitelně. Skoro jako vtip: prasata a myši dokážou v nouzi dýchat i konečníkem. Podle japonských vědců ale může tento kuriózní objev zachránit miliony lidských životů. Otevírá totiž možnost použití této zvláštní metody i u pacientů se selháním plic.

Výzkum japonských vědců začal úplně nenápadně: snažili se zjistit, jestli si někteří savci uchovali schopnost dýchat pomocí střev. Ví se totiž, že něco podobného používají některé vodní organismy. Například sladkovodní sumec. Ten dýchá střevem v okamžiku, kdy se dostane do hlubokých vod chudých na kyslík.

„Ryba u hladiny nasaje vzduch do úst a potom ho spolkne do střeva. To je v zadní části vybavené sítí krevních kapilár, jejichž prostřednictvím se kyslík pozvolna vstřebává do krve,“ popsal princip jeden z japonských badatelů Ryo Okabe. Živočich tak bez problémů přečká i delší období pod ledem.

U savců se o takové dovednosti doposud jen spekulovalo. Možnost, že toho jsou schopni, se ale nezavrhovala. Vědělo se totiž, že i jejich konečník je potažený tenkou membránou, přes kterou se určité látky vstřebávají do krevního oběhu. Ostatně pokud by tomu tak nebylo, neexistovaly by čípky, které lidem předepisují lékaři třeba na zácpu.

Doporučujeme: Trpí váš pes cukrovkou? Můžete jí onemocnět i vy

Japonští vědci se to proto rozhodli, že to vyzkouší. Umístili několik prasat a myší do komory bez kyslíku a k tomu jim podali čistý kyslík přes konečník. Nejprve v plynné formě, potom i v kapalné – vpíchli jim do střeva takzvanou „bílou krev“. To je speciální emulze, která skvěle rozpouští plyny a přenáší kyslík. Výsledek: zvířata přežila. Bez jakékoliv úhony přečkala až padesát minut v podmínkách jinak neslučitelných se životem.

Nyní se vědci chystají vyzkoušet metodu také na lidech. „Mohla by totiž pomoci pacientům s akutním respiračním selháním plic, které jinak vyžaduje napojení pacienta na plicní ventilaci,“ slibuje si od metody další z autorů studie – Takanori Takebe z Tokyo Medical and Dental University.

Když selžou plíce

Užitečné by to bylo nejenom při podobných situacích, jako byla nedávná pandemie viru SARS-CoV-2, během které se v některých nemocnicích nedostávalo ventilátorů. Metoda by našla uplatnění i v mnoha jiných případech. Například při těžkém astmatu, plicních fibrózách nebo při chronické plicní obstrukční nemoci – to je zánětlivé onemocnění plic, které už je podle lékařů z Fakultní nemocnice v Motole čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí v Evropě.

O objevu japonští vědci informovali ve svém článku, který publikoval odborný magazín Cell Med.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik