Nepomůže ani cihla. Papoušci vedou s lidmi „válku“ o popelnice

Otevřou si popelnici a začnou hodovat. Divocí kakadu v Austrálii se naučili, jak se snadno dostanou k jídlu: vybírají ho ze zavřených kontejnerů na odpadky. A nejen to. Když se jim v tom lidé snaží zabránit a zatíží víko třeba cihlou, kakadu je přechytračí. Cihlu shodí. Dovednosti si navíc navzájem předávají.

„Jsou strašně chytří a rychle se učí. Ještě před deseti lety vůbec netušili, jak koše otevřít. Dnes si ale poradí i se závažím na víku,“ potvrzuje inteligenci těchto ptáků dvaačtyřicetiletý Matt Hoddo z autralského městečka Stanwell Park.

Pracuje v jedné restauraci jako šéfkuchař, s papoušky proto bojuje každý den. „Všechny zbytky, co vyhodíme, vyrabují. Každý náš nápad, jak kontejnery zajistit, přitom přechytračí,“ říká. Zaměstnanci proto musejí pořád něco vymýšlet.

Podobné zkušenosti má i čtyřicetiletý Skie Jones. „Nejdřív shodili kámen, pak odstranili i gumu, kterou jsme se snažili víko u popelnice zafixovat,“ říká a pokračuje: „Zřejmě nám nezbude nic jiného, než pořídit zámek a koše jednoduše zamknout.“



Zatímco ale obyvatele australských měst vynalézavost ptáků trápí, protože se jim po ulicích válejí odpadky, vědci jsou nadšení. „Je to fantastické. Jsme ohromeni obrovskou učenlivostí, přizpůsobivostí a důvtipem kakadu,“ vysvětluje například behaviorální bioložka Barbara Klumpová z Institutu Maxe Planka v Německu.

Ptáci si totiž podle ní skutečně dokázali poradit skoro se všemi lidskými překážkami. Navíc v relativně krátkém čase. „Jediné, co nezvládli odstranit, byly opravdu velmi těžké předměty, které je svou váhou výrazně převyšovaly,“ říká Klumpová. Jednotlivé dovednosti si také mezi sebou vzájemně ukázali a předali. 

„Válku“ o popelnice přesto podle ní nakonec vyhrají lidé. Je podle ní také nepravděpodobné, že by z tohoto „mezidruhového boje“ nakonec vzešel chytřejší kakadu. 


Doporučujeme: Nás sledovat nebudete! Australští flétňáci přechytračili vědce


Badatelé z Institutu Maxe Plancka začali australské papoušky sledovat před třemi lety. V hledáčku měli asi pětistovku ptáků ze dvou různých australských měst. K výzkumu je přivedlo video, které pořídil jejich vědecký kolega Richard Major z Australského muzea. Ten dlouhodobě studuje vliv urbanizace na chování ptáků. Jednou se mu přitom podařilo natočit, jak si jeden kakadu důmyslně počíná u popelnice.

Na videu bylo zaznamenáno, jak divocí ptáci dokážou otevírat víka od popelnic. Využívali k tomu různé techniky a triky, které se vzájemně učili jeden od druhého. Jednotlivé metody se ale na různých místech lišily. „Dalo by se říct, že ptáci používali různé způsoby předměstí od předměstí,“ řekla Barbara Klumpová.

To podle ní jednoznačně dokazuje, že nejde o vrozenou dovednost papoušků. Kakadu se jí museli během života naučit, a to pozorováním svého okolí. „Je to stejné, jako když děti od raného věku kopírují dovednosti jiných dětí či dospělých,“ dodává badatelka. Studie, které její výzkum mapují, vyšly nejprve v magazínu Science a později i v časopise Current Biology. Zvířecí zprávy už psaly o dílčích výsledcích studie zde.



Zdroje: magazínu Science, časopis Current Biology a Science Alert.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik