Nepřibližujte se ke zvířatům ve volné přírodě. Svou přítomností je můžete i zabít

Lidé by se neměli ke zvířatům přibližovat na vzdálenost kratší, než je jedno fotbalové hřiště.

Původně to vypadalo, že se skalní město promění na ptačí školku. V Národním parku České Švýcarsko totiž zahnízdilo sedm sokolích párů. „Byli jsme z toho nadšení. Tolik šťastných rodičů jsme léta nezažili,“ vzpomíná na plodný rok 2019 ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda.

Jenomže mláďata nakonec vyvedl jen jeden sokolí pár. Ostatní bezbranné potomstvo opustili. Pravděpodobně to bylo z toho důvodu, že je vyrušily davy turistů. „Víme totiž nejméně o dvou případech, kdy hnízdění sokolů prokazatelně zmařilo nevhodné chování návštěvníků parku. Konkrétně šlo o ilegální táboření v blízkosti hnízd,“ řekl Pavel Benda.

Lidé zkrátka nerespektovali pokyny ochranářů. Ignorovali třeba zákaz vstupu do dočasně chráněných ploch v době hnízdění. „Tyto oblasti jsou přitom v terénu viditelně označené. Lidé najdou upozornění i na našem webu,“ uvedl další pracovník parku Richard Nagel.

Doporučujeme: Vyhnout se lidem. Zvířata začínají žít v noci, není to pro ně ale přirozené

S podobnými problémy se ovšem nepotýkají jen ochranáři na severozápadě Čech. Na ničivý vliv, který mají turisté na zvířata po celém světě, upozorňují i pracovníci americké nevládní organizace Wildlife Conservation Society.

Také podle nich přibývá savců a ptáků, kteří kvůli lidem opustí hnízda či doupata. „Další rodiče krmí svá mláďata kratší dobu, což se samozřejmě odráží na jejich kondici a schopnosti přežít,“ popisuje biolog Jeremy Dertien.

Hlasy a pes bez vodítka

Nejde ale jen o rodiny s mláďaty. Přítomností lidí trpí i jiná zvířata. „Stačí, aby se k nim lidé přiblížili na příliš krátkou vzdálenost, a tato zvířata se ani nerozmnoží. Další zbytečně opustí lokalitu, kde původně přespávala nebo hledala potravu,“ vysvětluje biolog.

Někdy k tomu přitom stačí málo – uslyšet lidské hlasy nebo zahlédnout psa bez vodítka. „Zvířata už ale mnoho prostoru, kam by mohla před lidmi uniknout, nemají. Jejich teritoria jim krátí lidská výstavba i změny klimatu. I kvůli těmto věcem musí často hledat nová stanoviště.“

Doporučujeme: Jako z Harryho Pottera. Po finských lesích běhají zvířata se světélkujícím parožím

Jaké jsou tedy vzdálenosti, které by neměli turisté při setkání se zvířaty překračovat? Podle biologů jsou daleko kratší, než si většina lidí myslí. „Třeba malí savci a ptáci mohou změnit vzorce svého chování už tehdy, když se člověk přiblíží na vzdálenost 100 metrů. To je zhruba délka jednoho fotbalového hřiště,“ uvádějí biologové ve studii, kterou publikovali v magazínu Nature Conservation.

Velké dravce, jako jsou orli, sovy či jestřábi, může vyplašit už člověk vzdálený 400 metrů. „A savci, jako jsou losi, se mohou cítit nepohodlně už s turistou, který se přiblížil asi na 1000 metrů,“ uvádějí biologové z organizace Wildlife Conservation Society. Platí to přitom i o lidech, kteří si zvěře příliš nevšímají – tedy obyčejných turistech, lyžařích či cyklistech.

Co s tím? Biologové lidi nabádají k obezřetnosti a ohleduplnosti k přírodě. Zvlášť pokud jsou v chráněných parcích. „Důležitá je také tvorba koridorů pro volně žijící živočichy, a to nejméně 1000 metrů daleko od lidských tras. To může většině druhů umožnit pohyb mezi chráněnými oblastmi bez vyrušení,“ uvádějí. Pokud se pak někdo vydává do přírody přímo pozorovat zvěř, měl by si k tomu pořídit dobrý dalekohled nebo zoom objektiv – aby zvířata zbytečně neplašil.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik