Netopýři dodržují karanténu. Když jsou nemocní, omezí společenský život na minimum

Vědci přišli se zajímavým zjištěním: netopýři dodržují karanténu. Když se některý z nich necítí dobře, dobrovolně omezí kontakt s ostatními. Uchýlí se do soukromí, pohybuje se méně a se zbylými členy své „rodiny“ se nesnaží ani „mluvit“. Teprve až se netopýrovi uleví, vrátí se ke svému běžnému společenskému životu.

Jednoznačně to potvrdily dva různé výzkumy. Jeden se zabýval netopýry v zajetí, další se zaměřil na chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Oba přinesly podobné výsledky.

„Netopýři jsou velmi společenská zvířata. Jsou spolu v nepřetržitém kontaktu. Když se ale cítí být nemocní, začnou si udržovat odstup. Tráví více času o samotě, od ostatních se izolují. Neúčastní se ani běžných činností, mezi které patří péče o své druhy. Na ostatní netopýry dokonce i méně volají,“ shrnul svá zjištění biolog Simon Ripperger z The Ohio State University. Tím se podle něj snaží omezit šíření choroby na minimum.

Doporučujeme: Mámy netopýrů žvatlají na svá mláďata. Jako lidské matky na kojence

Vědci se o tom ujistili poté, co uspořádali malý experiment. Našli si kolonii jednatřiceti netopýrů v útrobách dutého stromu a všem vpíchli injekci. Šestnácti savcům aplikovali látku, která aktivovala jejich imunitní systém – netopýrům nezpůsobila žádnou nemoc, cítili se po ní ale pár hodin špatně. Dalších patnáct zvířat dostalo jenom placebo. Všem netopýrům pak vědci přilepili na záda senzory, které snímaly jejich chování a pohyb.

„Netopýři, kteří se necítili dobře, upravili své chování okamžitě. Jen během prvních šesti hodin strávila »nemocná« zvířata s každým svým druhem v průměru o pětadvacet minut méně času. Vyhledala také o čtyři kontakty méně než ostatní členové komunity,“ přiblížil výsledky výzkumu na konkrétních číslech Simon Ripperger. Experiment přitom trval jen osmačtyřicet hodin, poté účinky séra vyprchaly. Chování netopýrů se ihned vrátilo do normálu.

„Prakticky totéž ukázal i podobný výzkum netopýrů žijících zajetí,“ doplnil Gerald Carter z The Ohio State University. Zprávu o experimentu přinesl tento týden vědecký magazín Behavioral Ecology.

Roztomilá zvířátka, nebo děsiví tvorové? Co myslíte?

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik
Zdroje dalších fotografií – viz jednotlivé snímky