Ochranáři zabili medvědici, zbyla po ní mláďata. Stačilo uklidit popelnice, namítá biolog Evžen Korec

Slovenské úřady vyhodnotily chování pětileté medvědice jako nebezpečné. „Zvíře vyhledávalo lehko dostupnou potravu v blízkosti lidí, zaznamenali jsme opakované stížnosti na škody na majetku. Zásahový tým proto rozhodl, že šelma představuje hrozbu pro místní obyvatele, chataře a návštěvníky,“ sdělila Kristína Bocková ze Státní ochrany přírody SR. Ochranáři podle ní zvolili krajní řešení – odstřel zvířete.

Jenomže to se nelíbí slovenskému ministrovi životního prostředí Jánu Budajovi. Podle toho nebyla hlavním problémem medvědice, ale nezabezpečený komunální odpad a přikrmování zvěře. „Pokud mají jen státní lesy na Poľaně osmadvacet krmišť, nemůžeme se divit, že si medvěd odvykl hledat přirozenou potrava a učí to i svá mláďata,“ řekl ministr v nedávné rozpravě před poslanci. Kvůli tomuto výroku mu nyní hrozí odvolání z funkce.

Doporučujeme: S propíchnutými čenichy tančili po žhavém uhlí. Týraným medvědům pomáhají útulky

Podle biologa a ředitele táborské zoo Evžena Korce má přitom pravdu. „Je jasné, že se zvíře bude pohybovat v blízkosti chat, když v jejich okolí nalézá snadno dostupnou obživu. Naprosto nechápu, proč někoho z chatařů nenapadlo tento zdroj potravy odstranit, a tím celý problém jednoduše vyřešit,“ uvedl biolog.

Řešení: uspat a odvézt

Stejně se podle něj mohli zachovat i pracovníci Správy Tatranského národního parku. „Času na to měli dost, což vyplývá mimo jiné i z toho, že si lidé stěžovali opakovaně. Problémem, na který upozorňovali, přitom nebylo nic jiného, než páchání škod na majetku. Medvědice nikomu reálně neublížila,“ připomenul.

Záchranáři rovněž mohli samici uspat a přemístit i s mláďaty do jiné lokality dál od lidí. Pokud takové místo nenašli, mohli medvědy přesunout do záchranného centra, kde by počkali do doby, než se pro ně najde nový domov.

Doporučujeme: Vlci, rysi a medvědi. Jak s nimi žít, lidé prozatím nevědí

„Vyjádření »ochránců přírody«, že zvíře navyklé životu v divočině nelze do zoo převézt, je naprostý nesmysl. To může prohlásit jen nekvalifikovaný člověk, který neví, o čem mluví,“ kritizuje jednání úřadů Evžen Korec a připomíná čtyři roky starý případ medvěda ze Vsetínska. „Tehdy jsme se bez sebemenších problémů domluvili s jednou špičkovou zoo z Belgie, že si zatoulaného medvěda vezme. Nakonec to naštěstí nebylo potřeba, protože vše vyřešila sama příroda – mladý medvěd se po pár týdnech odstěhoval jinam.“

Zákrok slovenského zásahového týmu proto šéf zoo označil za barbarství. „Zabít matku, která má mladé, je neomluvitelné za jakýchkoliv okolností. Pro její mláďata to totiž znamená rozsudek smrti. Navíc často velmi pomalé a bolestivé, protože budou umírat hladem a žízní,“ řekl. Medvěd hnědý je navíc chráněný druh, jeho odstřel proto může být podle Korce trestným činem.

Podle sčítání medvědů, které se konalo před šesti lety, žije na Slovensku asi 1200 těchto šelem. Většina z nich o společnost člověka nestojí, raději se mu obloukem vyhnou. Pokud se neživí odpadky z nezabezpečených lidských popelnic, skládá se jejich potrava až z devadesáti procent z rostlin – tedy pupenů, hub a lesních plodů. Často pojídají také hmyz. Pokud mají maso, jde většinou o mršinu.

Kvíz: Co víte o šelmách v české přírodě?

Zdroje: Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, ZOO Tábor.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto je ilustrační. Zdroj: Freepik