Pavoučí ocas jako dokonalá past. Bizarní zmije nepřestává překvapovat vědce
Je to jeden z nejbizarnějších tvorů na světě. Jeho ocas totiž vypadá jako pavouk. Jak se tato „výstřednost“ u íránského hada vyvinula, ale zůstává záhadou.
Seznamte se, toto je íránská zmije. Podle vědců jde o jednoho z nejroztodivnějších stvoření na světě. Při lovu totiž používá nevídanou strategii: zatímco její tělo nehybně leží na kameni, ocas ve tvaru pavouka nenápadně těká po okolí. Předstírá, že je to skutečný osminožec.
Když se na tuto návnadu naláká hladový pták, sklapne past. Zmije se do opeřence silně zakousne. Vstříkne do něj také jed. Pak už jen trpělivě čeká, až pták toxinu podlehne. Večeře je zajištěná. „Je to naprosto unikátní styl lovu. Žádné jiné zvíře nic takového nemá,“ komentuje zvláštnost tohoto hada herpetoložka Sara Ruaneová z Fieldova muzeu v americkém Chicagu.
Vědcům přitom tato podivnost dlouho unikala. Zmiji sice objevili už v roce 1968, ocasu ale nevěnovali velkou pozornost. Mysleli si, že je to jen nějaká anomálie – tedy že měl daný jedinec na konci ocasu tumor. „Exponát tak ležel dlouhá léta v regálech muzea, aniž by ho kdokoliv zkoumal,“ popisuje herpetoložka.
Jenomže pak se roce 2003 našel další exemplář, který měl na ocasu totéž. Vědci se proto pustili do bádání.
Překvapivě normální kosti
Vydali se za hadem do jeho rodiště a natočili, jak loví. Poté začali studovat i anatomii ocasu. Použili k tomu XCT skenery, tedy rentgenovou počítačovou tomografii. Snímky hada ale žádnou zvláštnost na páteři neobjevily. „Byly až překvapivě normální,“ uvádí Ruaneová, která svá zjištění zveřejnila tento měsíc v časopise The Anatomical Record. Debata o bizarnostech hada proto podle ní pokračují.
Jedovatá zmije s pavoučím ocasem pochází z pohoří Zagros na pomezí Íránu a Iráku. Nevyniká jen působivou formou lovu, ale má i dokonalé maskování – dokáže splynout s pustou kamenitou krajinou tvořenou šedými skalami sádrovce a vápence. Dorůstá až délky kolem 1,2 metru.
„Víme, že je jedovatá, ale ani o složení jejího toxinu toho moc nevíme,“ popsal nedávno další záhadu kolem hada chovatel plazů plzeňské zoo Jan Dohnal. Exemplářů v chovu je totiž podle něj minimum. „Můžu říct jen to, že je tento had jedovatý opravdu hodně,“ dodal. Plzeňská zoo je podle něj jedna z mála na světě, která zmiji Pseudocerastes urarachnoides vlastní.
Zkuste si pavoučí kvíz:
Zdroje: magazín The Anatomical Record a Zoo Plzeň.
Text: Nella Skálová
Úvodní foto: / Wikimedia Commons / CC BY-SA 0.0