Ptáci v sobě mají tolik plastu, že „křupou“ při dotyku. Umírají hladem a v bolestech

Jedno mrtvé mládě buřňáka novozélandského v sobě mělo neuvěřitelných 778 úlomků plastů. 

„Něco takového jsem ještě neviděl,“ komentuje svůj čerstvý zážitek z Ostrova Lorda Howea ekolog Alex Bond. Když na pobřeží prohlížel mláďata mořských ptáků buřňáků, zaznamenal neobvyklý zvuk. Ptákům při každém doteku chrastila těla. Podivné chroupání znělo skoro z každého mláděte – živého i mrtvého. Vědec záhy zjistil proč: útroby všech opeřenců byly napěchované plasty. „Jedno mrtvé mládě jsme později pitvali v laboratoři a vytáhli jsme z něho neuvěřitelných 778 úlomků,“ vypočítává.

Ptáče kvůli tomu muselo umírat pomalou a strastiplnou smrtí. „Orgány mělo plné ošklivých jizev – našli jsme je na srdci, plicích i ledvinách. Všechny mu způsobily plasty,“ popisuje ekolog Bond. Zvíře mělo poškozený i mozek, stejně jako další mláďata. I přes veškerou péči rodičů se nedožilo ani tří měsíců. 

Změn si ale vědec všiml i u takových ptáků, kteří prozatím přežívají. „V průběhu několika let se jim významně snížila tělesná hmotnost a zkrátilo rozpětí křídel,“ říká. I to podle něj mají na svědomí plasty, které ptáčata polykají spolu s rybami. Někdy dokonce i místo nich. „V mořích je totiž tolik plastů, že si je ptáci pletou s potravou,“ uvádí biolog a dodává: „Mláďata jsou potom podvyživená a chybí jim řada prvků potřebných k růstu. Plasty jim zkrátka ucpávají trávicí trakt a mláďata chřadnou.“ 

Vědci jezdí mapovat populaci mořských ptáků buřňáků na Ostrov Lorda Howea pravidelně. Ptačí populaci navštěvují vždy v dubnu a květnu. V tu dobu totiž mláďata opouštějí svá hnízda a připravují se na první velkou cestu – na migraci do Japonského moře.

Badatelé proto kontrolují jejich kondici. Ptáčata, která jsou příliš vyzáblá a slabá, pak odnášejí do laboratoře a snaží se jim vyčistit žaludek. „Napumpujeme do nich vodu, aby plastové smetí vyzvracela,“ popisuje biolog z organizace Adrift Lab, která studuje znečištění oceánů. Jakmile jsou opeřenci v pořádku, odnesou je vědci zase zpátky na pobřeží.

Marný boj s mikroplasty

V posledních letech se jim ale část ptáků zachránit nedaří. A to právě kvůli plastům. „Letošní rok byl přitom suverénně nejhorší. Masa odpadků, kterou jsme našli v ptačích útrobách, se totiž od loňského roku dokonce zdvojnásobila,“ říká další mořská bioložka z organizace Adrift Lab Jennifer Laversová. 

To podle ní bude mít důsledky i na další život na planetě. „Mořští ptáci totiž platí za strážce zdraví oceánů – na nich se jakákoliv změna podepíše nejdříve,“ vysvětluje Laversová a dodává: „Později ale tento osud čeká i nás, mikroplasty ucpou i naše těla. Boj s nimi jednoznačně prohráváme.“ Neštěstí buřňáků na Ostrově Lorda Howea je tedy podle ní obrovským varováním i pro lidstvo.

Zdroje: zpráva organizace Adrift Lab, server ABC News.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Mark Jobling / Wikimedia Commons / CC BY-SA 0.0
Video: organizace Adrift Lab