Samota telatům škodí. Dělá z nich pesimisty

Neberte telata od mámy a nezavírejte je samotná do boxů. A pokud už to musíte udělat, umístěte je alespoň po dvou. K tomu nabádají farmáře čeští vědci. Telata v izolaci totiž podle nich strádají. Stávají se z nich pesimisté a daleko hůř prospívají. 

Sotva se narodí, putují do izolace. V malé ohrádce o třech metrech čtverečních pak stráví první dva měsíce svého života. Bez doteků mámy, bez pohybu, bez skotačení s kamarády. Tak vypadá život většiny telat na evropských farmách.

V přírodě to přitom vypadá úplně jinak: kráva sice své tele také porodí o samotě, první tři týdny ale stráví po jeho boku. „Samo tele nezůstává ani později. Kráva ho totiž přivede mezi ostatní zvířata a svěří ho do jakési stádní školky,“ popisuje docent Jan Brouček z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Mláďata jsou tedy po celou dobu v kolektivu dalších zvířat. Mohou si s nimi hrát a dovádět. Ve stádu se o ně navíc starají babičky a tetičky, které na telecí školku bedlivě dohlížejí.

Doporučujeme: Přemalujte krávy na zebry. Ochráníte je před obtížným hmyzem, radí farmářům vědci

Není tedy divu, že život v boxech telatům nesvědčí. Vědci z České zemědělské univerzity v Praze dokonce zjistili, že z nich samota dělá pesimisty.

„Samota má na telata opravdu negativní vliv. Pokud jsou individuálně umístěná, mívají potíže při zvládání nových situací. Konzumují také méně pevného krmiva a rostou pomaleji než jejich vrstevníci, kteří dětství tráví ve skupině,“ popisují v magazínu Nature.

Prázdný, nebo plný dudlík?

Vědci si to ověřili při experimentu, který uspořádali s dvaadvaceti telaty na pražské farmě v Netlukách. Telata nejprve dobře vycvičili – naučili je, jak se nejlépe dostanou k odměně. Tedy že pokud půjdou sát z dudlíku na jedné straně, čeká je chutná porce mléka. Naopak pokud se vydají k dudlíku na druhé straně, nedostanou nic.

Jakmile to telata pochopila, umístili vědci dudlík úplně jinam – do neutrální polohy. A čekali, co se bude dít. Tedy jestli se tele zkusí z takového dudlíku napít, nebo ne. Pokud se mládě sát mléko pokusilo, považovali to vědci za projev optimismu. Naopak pokud to dopředu vzdalo, měli ho za pesimistu.

Doporučujeme: Jedny jsou stydlivé, další ukecané. Krávy si povídají o jídle, pocitech i sexu

Výsledek byl jednoznačný: „Telata, která byla ustájená individuálně, očekávala spíš prázdný dudlík. Naopak pokud byla telata v ohradě ve dvou, zkoušela se napít. V lidském světě bychom řekli, že párově ustájená zvířata byla zkrátka více optimistická,“ shrnula etoložka Katarína Bučková z České zemědělské univerzity.

Vědci proto farmářům navrhují, aby telata do izolovaných boxů nezavírali. A pokud už to chtějí udělat, aby je alespoň umístili po dvou. „Zlepší tím jejich životní podmínky a sníží jejich stres. Bylo také prokázáno, že telata umístěná ve dvojicích zkonzumují více pevného krmiva a přibývají tak lépe na váze,“ dodává etoložka.

Život v izolaci zakoušejí telata v komerčních chovech po celé Evropě. Podle vědců z České zemědělské univerzity takto skončí až 60 procent všech telat. V Česku je situace ještě horší – do izolace putuje do jednoho dne od narození až 96,7 procent tuzemských telat.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik