Šimpanzího sirotka se nečekaně ujala máma z cizí tlupy. Překvapené vědce to dojalo

UVNITŘ VIDEO. Vědci pořídili dojemné záběry, na kterých se šimpanzice starají o sirotky. Nejde přitom o mláďata příbuzných samic, kojenci pocházejí z úplně cizích tlup. Podle badatelů může jít o taktiku, jak si vychovat budoucí spojence.

Samice posedává na hromadě listí, hledá v něm kus šťavnatého červa. Na krku jí mezitím visí dva malí potomci. Jednoho si nese na zádech, druhý se k ní tulí na břiše. S oběma se něžně mazlí, oba také vydatně kojí. Porodila přitom jen jednoho z nich. Druhé mládě šimpanzice adoptovala. Původně žilo v úplně cizí tlupě, do rodiny vůbec nepatřilo.

Dojemné záběry, které vědci pořídili v rezervaci Luo v Kongu, změnily pohled na tato zvířata. Doposud si totiž badatelé mysleli, že šimpanzi bonobo mládě z cizí skupiny nepřijmou.

Osmnáctiletá šimpanzice Marie to ale udělala. „Ujala se sirotka a poskytovala mu veškerou péči. Nosila ho, čistila mu srst, kojila ho a utěšovala,“ popsal Nahoko Tokuyama z Kjótské univerzity v Japonsku a doplnil: „Ačkoliv vypadala velmi unaveně, celou dobu byla skvělou matkou.“

Doporučujeme: Šimpanzi se chovají jako lidé. Na stáří se obklopují jenom dobrými přáteli

Podobně se zachovala i další samice z rezervace. Badatelé ji pojmenovali Chio a její věk odhadli na padesát let. Do své náruče přijala sirotka, který by jinak v divočině zahynul. Také tento šimpanzí kluk do rodiny původně nepatřil. „Potvrdila to genetická analýza,“ konstatoval Nahoko Tokuyama.

Podle etoložky Cat Hobaiterové ze skotské University St Andrews jde o překvapivé zjištění. „Vidět na vlastní oči, jak samice pečují o mláďata narozená mimo skupinu, je fascinující. Úplně mě to dojalo,“ komentuje záběry vědkyně.

Šimpanzi totiž obvykle adoptují jen ty kojence, kteří jsou s nimi pokrevně spříznění. „K mláďatům z cizích skupin bývají naopak velmi nepřátelští. Někdy se je snaží dokonce zabít,“ vysvětluje Cat Hobaiterová. 

Investice do budoucna

Stejně reagovala i další badatelka Klaree Booseová. Současně ale připustila, že chování šimpanzic může dávat smysl. „Do budoucna se může vyplatit, protože sirotci vychovaní určitou tlupou zůstanou vždy jejími spojenci. I když rodinu časem opustí a připojí se k jiné skupině, téhle zůstanou naklonění,“ vysvětluje. Jakmile se tedy cesty obou tlup zkříží, nedojde k potyčce.

K ověření této domněnky si ale budou muset badatelé pár let počkat. „Kam až sahá oddanost adoptivních dětí šimpanzů, ukáže teprve čas,“ uzavírá Klaree Booseová. Zprávu přinesl tento týden magazín Scientific Reports.

Doporučujeme: Mámy netopýrů žvatlají na svá mláďata. Jako lidské matky na kojence

Šimpanzi bonobo ale nejsou jedinými altruisty mezi zvířaty. Podobně se chovají i netopýři. Alespoň to vyplývá z výzkumu, který vedl Gerry Carter z Ohijské státní univerzity. 

Vědec sledoval skupinu netopýrů žijících v zajetí. Společenství sestávalo z jednotlivců, kteří se původně vůbec neznali. Pocházeli z různých koutů země a nikdy předtím se nesetkali. Vědci je ale svezli dohromady, aby mohli zkoumat, jakým způsobem si budou mezi sebou vytvářet nové vztahy. A během pozorování zaznamenali velmi zajímavý jev.

„Jedna samice, kterou jsme pojmenovali Lilith, zemřela. Zůstalo po ní mládě. Její přítelkyně, se kterou se Lilith během pobytu ve výzkumném centru sblížila, poté jejího potomka adoptovala,“ popsal badatel o Ohijské státní univerzity Imran Razik.

Už v den smrti samice osiřelé mládě své kamarádky kojila. „A to přesto, že sama vlastního potomka neměla,“ uvedl badatel. I tenhle počin zoology ohromil. Své zjištění popsali minulý měsíc v magazínu Royal Society Open Science.

Doporučujeme: I kosatky mají svoje „porodní asistentky“

Podívejte se na příběh šimpanzích sirotků z rezervace Luo v Kongu:

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik
Video: Nahoko Tokuyama, Kjótská univerzita