Tříbarevný trumf v mariáši?

V čem se to hraje? V kulích? Zeptá se nepozorný hráč mariáše, tedy já, a hned zjišťuje, že protihráč,
tedy protihráčka přebila kulového kluka, tedy spodka, kulovou hláškou, tj. čtyřicítkou. A na své
štychy pokládá tváří vzhůru dotyčného svrška. To bude hra! Maně si vzpomenu na úsloví našeho
dávného spoluhráče Pavla, který by v takovéto situaci pravil: „Kulele lkou svou píseň tesklivou!“

Kdo je s touto sofistikovanou hrou aspoň trochu obeznámen, ví, že se už od dětství dá hrát
jednoduchý mariáš lízaný, to ve dvou, ale ten pořádný, volený, se pak hraje ve třech, anebo i ve
čtyřech jako pauzírovaný, a pak přichází ten nejtěžší, licitovaný, ale tam jsem já nepostoupil. Vždy
však jde o to, co jsou trumfy a kdo je má a jak s nimi bude hospodařit, a pak také o to, kdo s kým
proti komu hraje. Z uvedeného je snad zřejmé, že trumfy jsou velmi důležité, jejich výše, počet a
jsou-li červené, výhra či prohra jsou dvojnásobné.

O dalších možnostech a způsobech hry se nezmiňuji, ani o betlu či durchovi, kdy trumfy neplatí.
Tedy trumfy…

Trumfem se vždy stává jedna z barev, kterou ten, na kom je řada, volí. A v kartách jsou barvy čtyři,
ale chci podat svědectví o tom, že se může vyskytnout i trumf tříbarevný. Dodám ale, že takovýto
výjimečně se vyskytnuvší trumf do hry nezasáhne, tedy zpravidla…

Hráli jsme předevčírem a jak již psáno na začátku, došlo k přebití kulového spodka, když v tu chvíli
vstoupil do hry nečekaný tříbarevný trumf, ani kulový, ani červený, ani zelený či žaludový, ale
černo-bílo-zrzavý. Ano, mezi karty se rozložila naše kočka Sísa. A že je to trumf, mi svitlo v ten
moment. Je to totiž trumf, který přebije spoustu věcí a dokáže také rozesmát, zastavit spěch, zabít
nudu, mouchu i myš.

A také jsem si uvědomil, že člověk si nejen v kartách, ale i v životě volí trumfy sám. Přitom však
musí počítat i s možností, že sám může být zvolen, či vyvolen, jako tomu bylo právě s naší
kočičkou.

A jak dopadla naše karetní partie? Sísa se jí aktivně neúčastnila, jen po chvíli zašvihala koncem
ocásku: „Tolik řečí kvůli přebitému klukovi…“

Josef Duben
povídka z nové knihy Byl večer a bylo jitro, den pátý
Kniha je k dostání mailem přímo od autora, stačí napsat na: [email protected].
Některé z knih spisovatele jsou ke stažení na webu hoax.cz