Jaký pán, takový pes. Platí to i o chorobách. Švédští vědci totiž zjistili, že pokud trpí cukrovkou páníček, postihne toto onemocnění zřejmě i jeho mazlíčka. A naopak: u lidí, jejichž pes musí užívat inzulin, vzrůstá riziko diabetu až o 38 procent. Sdílí totiž stejnou domácnost i stejný životní styl.
„Rychle hubla, pořád pila a měla dost nehezkou srst. Takovou matnou,“ popisuje první příznaky cukrovky u fenky Sally chovatelka Hana Benešová. Veterinář proto psovi předepsal inzulín. Sally navíc dostává speciální dietní granule. „Pokud to půjde, máme spolu chodit i na delší procházky,“ dodává žena, která se prý sama s diabetem léčí. Její praktik jí tuto chorobu odhalil už bezmála před deseti lety.
Podobných lidí jsou podle švédských vědců tisíce. „Chovatelů, kteří se potýkají s cukrovkou a současně podávají inzulín i svým domácím mazlíčkům, totiž rychle přibývá,“ uvádí badatelka z Uppsalské university Rachel Ann Delicanová. Ukázala to podle ní studie, v rámci které její tým porovnával zdravotní záznamy lidí a psů. K dispozici měl celkem 175 214 údajů o chovatelích, které vědcům poskytly švédské zdravotní registry. Ty pak badatelé spárovali s daty o 132 783 psech, které jim zase poslaly komerční pojišťovny zaměřené na zvířata.
„Potvrdilo se, že pokud majitel trpí cukrovkou druhého typu, zvyšuje se riziko této nemoci i u domácího mazlíčka. A to až o 28 procent,“ komentuje výsledky výzkumu Rachel Ann Delicanová. Ještě horší výsledky podle ní vyšly naopak. „U lidí, jejichž pes musí užívat inzulin, vzrůstá riziko diabetu až o 38 procent,“ uvedla.
Vysvětlení je podle ní jednoduché: lidé a mazlíčci spolu sdílejí stejnou domácnost a vedou podobný životní styl. „Jinak řečeno, pokud je páníček aktivní sportovec, diabetes druhého typu se mu pravděpodobně vyhne. Stejně jako jeho pejskovi, který ho při sportu doprovází. Naopak člověku se sedavým způsobem života tato choroba hrozí. A s velkou pravděpodobností se projeví i u psích členů jeho domácnosti,“ tvrdí Rachel Ann Delicanová.
Psi tak podle ní mohou být pro své majitele i jakýmsi „lakmusovým papírkem“, který jim napoví, že by měli své návyky změnit. „Pokud se totiž u psa projeví cukrovka, bude zřejmě chyba i v životním stylu jeho majitele,“ vysvětluje vědkyně.
U koček se ale podle ní nic podobného nepotvrdilo. „Zřejmě to bude tím, že životní styl lidí a koček není tak úzce propojený,“ uzavřela badatelka.
