V přírodě končí miliardy roušek. Zabíjejí zvířata

Obrovské množství zdravotních roušek končí v době pandemie v oceánech, kde mohou být smrtelně nebezpečné pro zvířata. Podle hongkongské organizace pro ochranu moří OceansAsia byly jen v loňském roce zaplaveny světové oceány 1,56 miliardou roušek vyrobených z polyesteru a polypropylenu.

Krab se zmítá v písku, snaží se uniknout z pasti. Tou je vyhozená rouška, která se zvířeti zamotala do klepeta. Sám se z ní ale členovec nedostane. Na videu, které natočili ochránci zvířat na jihu Francie, musí krabovi pomoci člověk. Jinak by zvíře zamotané v roušce pomalu umíralo hlady.

Podobných záběrů jsou na sociální síti Youtube.com k vidění stovky. S jednorázovými maskami na nich bojují chobotnice, tučňáci i ptáci. Gumičky od roušek jim svázaly chapadla nebo nohy.

V Malajsii dokonce lidé vyfotili, jak gumičku od roušky žužlají mláďata makaků. „Mláďatům hrozilo udušení,“ řekla agentuře AFP Ashley Fruno ze sdružení na ochranu zvířat Peta v Asii. Podle Adama Jonese z Královské společnosti pro prevenci týrání zvířat (RSPCA) začínají být roušky pro divoká zvířata smrtelným nebezpečím.

Doporučujeme: Ptáci se méně bojí lidí, kteří mají na obličeji roušku

S tím souhlasí i další odborníci. Například podle studie hongkongské organizace pro ochranu moří OceansAsia skončilo jen v loňském roce ve světových oceánech odhadem 1,56 miliardy roušek vyrobených z polyesteru a polypropylenu.

Pro představu: takovým množstvím roušek by se dalo více než sedmkrát obtočit zeměkouli. Anebo by pokryly veškeré území ostrovního státu Tuvalu v Oceánii, který má rozlohu 26 kilometrů čtverečních. Množství těchto roušek by se svými rozměry 18 krát 10 centimetrů pokrylo plochu 27 kilometrů čtverečních.

Špička ledovce

Autor studie a šéf organizace OceansAsia Teale Phelps Bondaroff přitom tvrdí, že polypropylenová rouška se v mořích zcela rozloží až po několika staletích. „Rozklad těchto roušek bude trvat až 450 let. Pomalu se promění na mikroplasty, což bude mít negativní dopad na mořskou divočinu a ekosystémy,“ upozorňuje Bondaroff.

Množství roušek, které končí v mořích, je navíc podle něj jen špičkou ledovce. To potvrzuje i Gary Stokes, provozní ředitel OceansAsia. „Spotřeba plastů, která roky stabilně roste, se v důsledku pandemie covid-19 dále významně zvýšila. Jsou za tím hygienické obavy a větší sháňka po jídle s sebou v plastových obalech. Zároveň byla řada opatření určených ke snížení spotřeby plastů, například zákazy plastových sáčků na jedno použití, odložena, pozastavena nebo zrušena.“

Obtížná recyklace

Jednorázové obličejové roušky jsou vyrobeny z plastů a je obtížné je recyklovat – a to kvůli složení i riziku kontaminace a infekce. Mnohdy tak končí v oceánech. Jakýkoliv způsob, jak systematicky s tímto odpadem nakládat, totiž chybí.

„Znečištění plasty přitom každoročně zabije odhadem sto tisíc mořských savců a želv, více než milion mořských ptáků, a ještě větší počet ryb, bezobratlých a dalších zvířat. Rovněž negativně ovlivňuje rybolov a cestovní ruch a stojí globální ekonomiku ročně odhadem třináct miliard dolarů,“ poznamenal Stokes.

Organizace OceansAsia proto apeluje na lidi, aby použité masky odpovědně zlikvidovali a vlády jednotlivých států více informovaly veřejnost o možném způsobu likvidace roušek. „Je zásadní, abychom pracovali na omezení používání plastů na jedno použití. Pokud to není nezbytně nutné, noste opakovaně použitelnou roušku,“ prosí veřejnost Bondaroff.

Doporučujeme: Pytláci v Africe mají žně. Na ochranu zvířat nejsou kvůli pandemii peníze

Jak uvedly Zvířecí zprávy loni v listopadu, některé světové firmy už se navíc snaží vyrobit ekologické roušky. Například francouzská firma Geochanvre ohlásila, že uvádí na trh masku ušitou z konopného vlákna, do které je vložená podšívka z kukuřičné směsi. Podle vývojářů je tak nejenom účinná, ale také kompostovatelná. Lze ji navíc použít opakovaně.

„Podobně by se měly zachovat i další firmy. Měly by se na ekologickou výrobu zaměřit,“ domnívá se Doug Cross. Odpadu v oceánech už totiž  bylo příliš i před pandemií. „Ta celou situaci jenom zhoršila,“ doplnil muž.

Doporučujeme: Roušky v oceánech zabíjejí zvířata

Text: Jan Lischka
Úvodní foto: Martina / United Nations Conference
on Trade and Development