Zvířata jsou mistři v samoléčbě. Znají lék na parazity, bolavé klouby i jedy

Poradí si skoro s každým svým zdravotním problémem: s parazity, bolavými klouby i jedy v potravě. Umí si dokonce naplánovat početí nebo vyvolat porod. O kom je řeč? O zvířatech. Jejich schopnosti samoléčby inspirují i samotné lidi. Přečtěte si, co všechno zvířata dovedou:

Pelyněk pro zdravá ptáčata

Stačí vystlat hnízdo trochou pelyňku a mláďata jsou dokonale chráněná. Alespoň pokud je o parazity. Mnohem lépe rostou a prospívají. Na to přišli vrabci červenohnědí.

„Vyhledávají si proto ke stavbě hnízd místa, kde hojně roste právě tato bylina. Její lístky potom do svých hnízd zaplétají a zásoby čerstvého pelyňku průběžně doplňují,“ říká ekolog William Feeney z Griffith University v Austrálii. Pelyněk má totiž antiparatitární účinky.

Jeho tým si tuto teorii ověřil jednoduchým pokusem: připravil ptákům 48 hnízdních boxů, z nichž některé vybavil pěti gramy pelyňku a další stejným množstvím bambusu. Jakmile se hnízda začala plnit vrabci, přidávali vědci do některých hnízd pelyněk, do dalších bambus a někam vůbec nic. Průběžně pak hnízda pozorovali a vážili.

Co zjistili? „Vrabci, kteří pelyněk v hnízdě neměli, si ho tam sami aktivně přinášeli,“ říká William Feeney. Z ptačích obydlí, která toto bylinu obsahovala, pak vycházeli mnohem zdravější a větší potomci. Méně se totiž potýkali s parazity. Zprávu vědec publikoval na webu Griffith University.

Jak uspíšit porod?

Březí slonice, které chtějí uspíšit svůj porod, okusují dřevinu z čeledi brutnákovitých. Pomáhá jim to vyvolat kontrakce a porodit zdravé slůně. Vypozoroval to badatel H. T. Dublin, když mapoval pravidelné sloní trasy v africké Keni.

„Jedna slonice už byla dvaadvacet měsíců březí. Slůně se mělo každým dnem narodit, ale zřejmě to nešlo. Slonice proto opustila svou rodinu a chodila celé kilometry po krajině, dokud nenašla jednu konkrétní dřevinu. Tu pak celou spásla,“ popisuje své pozorování badatel.

Šlo o keř z čeledi brutnákovitých, který sloni za normálních okolností neokusují. Ani si ho nevšimnou. Tentokrát z něj ale zbyl jen ohlodaný pařez.

„A do čtyř dnů bylo sloní mládě na světě,“ vypráví Dublin a dodává: „Když jsem se na tu rostlinu doptával, zjistil jsem, že ji používají i keňské ženy, a to k urychlení porodu, nebo k vyvolání potratu.“ Příhodu popsal v magazínu Asknature.

Doporučujeme: Zvířata nejsou hloupá. Umějí dokonce počítat

Byliny na červy i nevolnost

Jak na to přišli, nikdo neví. Šimpanzi se ale naučili využívat celou řadu rostlin k samoléčbě. Sbírají a polykají například listy rostliny rodu Aspilia. Dělají to ale opravdu jen tehdy, když potřebují úlevu od nevolnosti nebo parazitů. Tato rostlina totiž pro ně žádnou nutriční hodnotu nemá.

„Obsahuje ale červený olej neboli thiarubrin A, který spolehlivě ničí bakterie, plísně a parazity. Při potížích po ní proto sahají i místní léčitelé,“ uvádí toxikolog Jiří Patočka z Jihočeské univerzity.

Šimpanzi také vyzkoumali, jak rostlinu užívat co nejefektivněji: zatímco jakoukoliv jinou potravu nejprve pečlivě rozžvýkají, listy této byliny polykají v celku. Vědci předpokládají, že je nežvýkají proto, aby oddálili jejich rozklad a aby se tak co nejvíc účinných látek dostalo až do střev, v nichž parazité žijí.

To zdaleka není všechno. Dalším lékem, který primáti používají, je kůra ze stromu Entada abyssinica. Ta jim zase slouží jako dávidlo nebo klidnící prostředek při průjmových onemocněních. Kůra tohoto stromu se osvědčila i v boji proti parazitům, kteří roznášejí malárii.

Doporučujeme: Aligátorům doroste utržený ocas, čolkům oko. Vědce ohromují schopnosti zvířat

Když opici bolí klouby

Zvířecími lékárníky jsou i někteří ještěři. Autor mnoha populárně-vědeckých článků Joel Shurkin v magazínu PNAS popisuje, jak si dokážou sami pomoci, pokud je kousne jedovatý had. Umějí zkrátka najít určitý kořen, který obsahuje látky, jež hadí jed neutralizují. A tento kořen spolknou.

Paviáni v Etiopii se také umějí bránit některým chorobám. Zahnat dovedou třeba schistosomiázu – tedy onemocnění, které vyvolává parazitická motolice. Aby se paviáni proti ní ochránili, jedí byliny, které jim s těmito plochými červy pomáhají bojovat. 

Orangutani byli opakovaně spatřeni, jak si potírají dolní i horní končetiny rozžvýkanou rostlinou zvanou dračinec. „Chuťově to není nic moc, rostlina obsahuje saponiny a hodně pění. Orangutanům ale zjevně pomáhá na bolesti končetin,“ přibližuje biolog Jaroslav Petr. Čeští vědci z Brna a Olomouce totiž zjistili, že tato bylina obsahuje látky, které tlumí záněty a bolest.

Jedy z těla ven

Chytří jsou také amazonští papoušci. Ještě než ráno vyletí za potravou, dají si jako předkrm trochu jílu od řeky. Jíl totiž vstřebává toxické látky. Ptáci se díky tomu mohou nakrmit i nezralými plody, které často obsahují škodlivé toxiny. Jíl tyto toxiny vychytá – místo aby se ptákům  vstřebaly do krve, ulpí na částicích jílu a odejdou spolu s nimi z těla ven. To papouškům pomáhá přežít hlavně v období sucha, kdy je nouze o zralé ovoce. 

Zajímavý objev učinily i samice brazilských chápanů: vynalezly jakýsi druh antikoncepce. Jak? Do stravy si přidávají byliny, díky kterým pak dokážou zvýšit, nebo naopak snížit svou vlastní plodnost. Dokážou si zkrátka „naplánovat“ početí svých potomků.

Březí samičky lemurů na Madagaskaru se zase s pomocí rostlin připravují na mateřství. Okusují listy a kůru z tamarindu a fíků, čímž podporují tvorbu mateřského mléka a zbavují se vnitřních parazitů. Zvyšují tím také šance na úspěšný porod.

A někteří ptáci našli dokonce využití pro lidské odpadky. Konkrétně jde o cigaretové nedopalky. Hýl mexický si jimi vystýlá svoje hnízda. Proč to dělá? „Protože nikotin v cigaretách je jed, který spolehlivě zabíjí i roztoče. Ptáčata v hnízdě jsou pak díky vajglům chráněnější,“ dodává biolog Jaroslav Petr.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik