Pes pozná, že mu lžete. A přestane vás brát vážně

Psa rohlíkem neopijete. Bezpečně pozná, že jste ho chtěli ošidit. A příště už si na vás dá pozor. Dlouhodobá nedůvěra navíc může vyústit až v poruchu chování, varují veterináři.

Pes pozná, že mu lžete. Potvrdil to experiment, do kterého se nedávno pustil japonský badatel Akiko Takaoka z Kjótské univerzity. Pozval si k sobě 34 psů a nechal je, aby si hráli s různými dobrovolníky. Ti psům postupně ukazovali, kde najdou ukryté hračky a pamlsky. Tedy jakým směrem se mají vydat, aby je vyčenichali.

Část dobrovolníků přitom měla za úkol psům zalhat. „Zatímco poprvé ho navedli správně, podruhé a potřetí ho mohli šálit,“ vysvětluje vědec v magazínu Animal Cognition.

Jenomže psi se dlouho za nos vodit nenechali. Jakmile je někdo uvedl v omyl víc než jednou, už mu vůbec nevěřili. Vyhodnotili ho jako nespolehlivého a jeho povely přestali brát vážně.

Doporučujeme: Pohlazení, nebo pamlsek? Vědci zjistili, čemu psi dávají přednost

„Znovu se tím ukázalo, jak vyvinutou sociální inteligenci psi mají. Během svého dlouholetého soužití s lidmi se o nás mnohému naučili,“ komentuje svá zjištění Akiko Takaoka.

Současně se tím vysvětlilo, proč někteří psi svoje majitele neposlouchají. „Psi mají rádi věci, které jsou předvídatelné. Taky mají rádi průvodce, na které je spoleh. Jakmile se ale do jejich života vloudí někdo, nebo něco, co je nepravidelné, znejistí. Mohou kvůli tomu upadnout do stresu. A přestanou spolupracovat,“ přiblížil veterinář John Bradshaw listu The Guardian.

U některých psů může tento pocit nejistoty vyústit až v poruchu chování. „Pokud se majitel chová ke svému psovi dlouhodobě nekonzistentně, může se u tohoto mazlíčka projevit až porucha. Pes se nemůže na svého pána spolehnout a nikdy neví, co bude dál. A tak jednoduše přestane reagovat. Anebo reaguje neadekvátně,“ pokračuje veterinář.

Doporučujeme: Veterináři testovali pamlsky. Tři ze čtyř výrobků propadly

Z uvedeného experimentu ale vyplynulo ještě jedno zajímavé zjištění: s každým novým parťákem se psi znovu pouštěli do hry se stoprocentní důvěrou.

„Jakmile se dobrovolníci prostřídali a se psem si začal hrát nový člověk, pes ho znovu bez problémů následoval. Důvěřoval mu, jako kdyby předtím žádnou špatnou zkušenost nezažil,“ potvrzuje Akiko Takaoka.

Psi jsou zkrátka podle něj bezelstná stvoření, která netrpí zbytečnými předsudky. „Žijí v přítomnosti a nezpracovávají minulost abstraktním způsobem. Když tedy narazí na novou situaci, řeší ji, aniž by hluboce přemýšleli, co všechno to pro ně může obnášet,“ uzavírá badatel.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik