Místo krmítka vražedná past. Ornitologové radí, na co si dát pozor při krmení ptáčků

Pozor na to, jak v zimě přilepšujete ptákům, varují ornitologové. Z některých krmítek se totiž může stát vražedná past. Řeč je třeba o plastových síťkách s lojovými koulemi. Pokud se v nich opeřencům zamotá noha, už nikdy od své dobroty nevzlétnou. Místo toho zahynou pomalou a zbytečnou smrtí.

„Síťky na lojové koule jsou skutečně špatně. A to ze dvou důvodů: jednak jde o plast, který se v přírodě prakticky nerozloží, navíc se do něj ptákům zamotávají nožky. A pak je zle,“ upozorňují na své facebookové stránce odborníci z České společnosti ornitologické.

Lojovou kouli je podle nich lepší ze síťky vyjmout a naservírovat ji opeřencům volně. Třeba v obyčejném dřevěném krmítku nebo nabodnutou na větvičce stromu.

Totéž platí i o koulích, které už někde v přírodě visí. „Také tyto síťky by měli lidé okamžitě sundat a odnést do nejbližšího kontejneru s plastovým odpadem. Rozhodně by je venku neměli nechávat. Ptáci i příroda jim za to poděkují,“ uvádějí odborníci.

Doporučujeme: Nebetyčně drzý pták! Chomáč chlupů na stavbu hnízda si natrhal přímo ze spící lišky

To ale není všechno. Ornitologové varují ještě před jednou častou chybou: lidé krmítka nečistí. Ptákům to pak přináší zhoubu.

„Potrava, která v krmítku zůstává, je totiž zamořená hnilobou, parazity a plísněmi. Je pak semeništěm nejrůznějších nebezpečných chorob,“ upozorňuje místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek. 

Choroba z plesnivého zrní 

Ornitolog ví, o čem mluví. Právě kvůli špinavým a neudržovaným krmítkům se totiž začala v Česku šířit mezi pěvci nebezpečná nákaza – trichomonóza. „Jde o chorobu, kterou způsobuje bičenka drůbeží. Ptákům se při ní zduří trávicí trakt a poté hynou zesláblí a hladoví,“ popsala České televizi veterinářka Jana Kouřilová z VetManie. Přenos mezi ptáky je podle ní přímý a rychlý, jedinou prevencí je právě údržba krmítek v čistotě. 

Podle Jiřího Šafránka by se měla z krmítek odstraňovat všechna semena, která ptáci ihned nevyzobali. Pokud si některých semínek dlouhodobě nevšímají, neměli by jim je lidé napříště sypat vůbec. „Do krmítek nepatří ani zbytky z lidské z kuchyně. Třeba chleba či slané pečivo by se ptákům servírovat vůbec neměly,“ říká muž.

Doporučujeme: Jen co se vylíhnou, tvrdě zaútočí. Kukačky trénují boj se sourozenci už ve skořápce

Co tedy hladovým ptáčkům dopřát? Podle Jiřího Šafránka jsou nejvhodnější semínka slunečnice a drcené vlašské ořechy. Někteří opeřenci uvítají i mák, semena řepky, proso, loupaný oves nebo pšenici.

„Taková nabídka přiláká hlavně sýkorky, zvonky nebo vrabce. Ojediněle se mohou na krmítkách či v jejich okolí objevit i čížci, stehlíci, brhlíci a další ptáčci,“ vyjmenovává jen některé návštěvníky ornitolog.

Pokud by chtěl někdo vidět u svačiny i kosy, kvíčaly nebo brkoslavy, měl by k semenům přidat ještě i o ovoce – ideálně jablka a plody jeřabin. „Čím je totiž jídelníček v krmítku pestřejší, tím více druhů na něm můžete pozorovat,“ uzavírá.

Jak si vyrobit vlastní krmítko? Tady je návod na jedno čistě přírodní:

Zdroje: tisková zpráva Moravského ornitologického spolku – středomoravské pobočky ČSO, Česká ornitologická společnost, VetManie.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Jarmila Kačírková, Moravský ornitologický spolek