Jen co se vylíhnou, tvrdě zaútočí. Kukačky trénují boj se sourozenci už ve skořápce

Sotva se kukačky narodí, jdou po krku svým nevlastním sourozencům. Snaží se je uklovat nebo vytlačit z hnízda. Podle zjištění vědců se na „masakr“ připravují už jako embrya ve skořápce. 

Už ve vejcích trénují na to, že se budou muset rvát. Posilují svaly a cvičí chvaty. Jakmile se pak vylíhnou, svůj trénink zúročí: zmrzačí a zavraždí nevlastní sourozence. O parazitických ptácích, jako je kukačka nebo vlhovec, to zjistila bioložka Stephanie McClellandová.

„Zajímalo mě, jak je možné, že jsou ptáčata kukaček schopná už druhý den po narození zvednout vejce svého nevlastního sourozence, naložit si ho na záda a vyhodit z hnízda. Vždyť to vejce je skoro stejně tak těžké jako ona sama,“ vysvětluje zrod výzkumu bioložka.

Spojila se proto s dalšími badateli a začala ptačí zárodky pozorovat. Do výzkumu přitom zahrnula 437 vajec od 14 druhů ptáků. Dění ve skořápce zkoumala pomocí speciálních boxů s infračerveným zářením. To jí pomohlo zaznamenat, co se uvnitř každého vajíčka děje.


Doporučujeme: Nebetyčně drzý pták! Chlupy na stavbu hnízda si natrhal přímo ze spící lišky


Vlhovec hnědohlavý. Foto: Bear golden retriever/ Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0

„Do inkubátorů jsme umístili opravdu pestrou ptačí skladbu. Byli tam zástupci parazitických i neparazitických druhů z několika kontinentů,“ popisuje žena ve studii, která vyšla tento týden v magazínu Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. Vajíčka vědci odebrali třeba z hnízd opeřenců, kteří běžně žijí ve Spojených státech, Británii, České republice, Tanzanii nebo Zambii.

Poté společně měřili, jaké pohyby se v jednotlivých skořápkách odehrávají. Zajímala je hlavně intenzita a rychlost. Přihlíželi přitom i ke stadiu vývoje každého embrya, protože různé ptačí druhy se mohou vyvíjet odlišnou dobu. 

Kroucení a škubání 

„Když jsme data vyhodnotili, zjistili jsme, že jakýsi embryonální pohyb se odehrává úplně u každého druhu. Ovšem pozor, u parazitických ptáků je daleko intenzivnější,“ popisuje Stephanie McClellandová z britské University of London.

Tato mláďata sebou jednoduše kroutí a škubou daleko častěji a rychleji než třeba obyčejná sýkorka nebo holub. Navíc trochu jiným způsobem.


Doporučujeme: Proč se datlům nikdy nezasekne zobák ve stromě? Vědci našli odpověď


Rákosník krmí nastrčené mládě kukačky obecné. Foto: Per Harald Olsen / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0

„Cvičení je tedy opravdu připravuje k boji. Zatímco ostatní druhy ptáků trénují spíš pohyby, které po vylíhnutí použijí k vystrkování zobáků a žebrání potravy od rodičů, parazitická ptáčata se ve vejcích podivně kroutí. Posilují tak daleko větší počet svalů,“ dodává badatelka.

Kukačky a vlhovci se navíc vyvíjejí daleko rychleji. Obvykle jim stačí jen asi deset dnů. „To má taky svoje vysvětlení: kukačky potřebují být na světě mnohem dřív než jejich nevlastní sourozenci, aby se rychleji vykrmily a dokázaly ostatní ptáčky zabít a vytlačit z hnízda,“ vysvětluje bioložka.

Nemilosrdní bratrovrazi

Mezi parazitické ptáky patří například kukačka, medozvěstka nebo vlhovec. Samičky těchto druhů kladou svá vajíčka do hnízd jiných ptáků. Těm také nechávají výchovu svých potomků.

Pokud to jde, zbavují některé samice svá mláďata konkurence už při kladení vajec – například kukačka se snaží původní vajíčka z hnízda hostitelů nepozorovaně odnést. Místo nich tam nechá vlastní.

Jiné samice to ale nestihnou. Vajíčko nakladou mezi ta původní. Je potom na samotných mláďatech, aby se během prvních dnů života nevlastních sourozenců zbavila. Většinou to dělají tak, že je uklovou nebo vytlačí z hnízda.


Samice kukačky v akci: vezme původní vejce, snese vlastní a odlétá:

Video: Ústav biologie obratlovců AV ČR – Václav Jelínek, Marcel Honza

Zdroje: magazín Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences a Ústav biologie obratlovců AV ČR.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik