Pytláci zabijí stovku slonů denně, říká český ochránce. Chystá se spravovat africkou rezervaci

Přes deset let pomáhá rozkrývat gangy překupníků slonoviny. Neváhá přitom nasadit vlastní život. To je dobrodruh a ochránce přírody Arthur F. Sniegon. Nyní si tento rodák z Třince vytyčil smělý plán: spolu se svým desetičlenným týmem chce získat pod svůj dohled část afrického území. 

„Je to jako boj s chobotnicí. Useknete jedno chapadlo a objeví se další. Člověk má někdy pocit absolutní bezmoci a vzteku, přestat bojovat ale nesmí. Nemůžeme si dovolit selhat,“ říká o černém obchodu s divokými zvířaty a jejich částmi český zoolog a dobrodruh Arthur F. Sniegon.

Vraždění zvířat už podle něj přivedlo některé druhy až na pokraj vyhynutí. Například slony. „Pod rukama pytláků zahyne každých patnáct minut jeden,“ vypočítává. To je až stovka chobotnatců denně. Každý rok tak ze světa zmizí tolik slonů, kolik obyvatel se vejde do jednoho českého okresního města. „A to často jen kvůli hloupým soškám,“ říká.

Sloni přitom podle něj nejsou jen vznešená a inteligentní zvířata, která uchvacují svými schopnostmi a bohatým emočním životem. „Jsou to i krajinní inženýři s obrovským vlivem na celý ekosystém,“ připomíná. Jejich mohutná těla totiž přetvářejí terén kolem sebe – nechávají za sebou drobné pěšinky a mikrohabitaty, v nichž pak přežívají další živočichové. 

Doporučujeme: Jeden z největších pašeráků zvířat je za mřížemi. Dopadli ho čeští ochranáři

A to není všechno. Podle nových výzkumů by měl zánik pralesních slonů z Afriky dopad doslova na celou planetu. Ukázalo se totiž, že jsou důležitými pomocníky ve zvládání klimatické změny – ovlivňují strukturu afrických lesů, které pak zadržují tuny uhlíku.

Klimatičtí bojovníci

„Kudy sloni projdou, tam zůstává spoušť. Tedy světliny a průvaly, kterými může dopadat sluneční záření na přízemní etáže lesa,“ přibližuje badatel a pokračuje: „Tím, že se les prosvětlí, ale dostanou větší prostor pomalu rostoucí stromy s hustým tvrdým dřevem, které pak dokážou pohltit daleko víc oxidu uhličitého, než by zvládla rychle rostoucí dřevina.“ Tropické lesy v afrických horách pak podle něj zadrží víc uhlíku na jeden hektar své plochy, než by zvládl celý amazonský prales.

„Rozhrabaná termitiště, do kterých se slon dobývá kvůli soli, jsou také zdrojem dusíku a sodíku pro okolní rostliny,“ doplňuje Arthur F. Sniegon.

Doporučujeme: Černý trh s pavouky kvete. Některé druhy to přivedlo až na pokraj vyhynutí

Rozhodl se proto tato ikonická africká zvířata chránit. Absolvoval speciální výcvik Armády České republiky k přežití v krizových situacích a začal úzce spolupracovat s policií. Infiltruje se mezi překupníky se zvěří a snaží se je vlákat do pasti. Pytláky zase rozkrývá pomocí husté sítě fotopastí, které přivazuje přímo do pralesa.

Z lovců budou strážci

Kromě toho se snaží změnit postoj místních obyvatel, kteří ve slonech vidí často jen škůdce. „Je to svým způsobem pochopitelné – sloni jim mnohdy zdevastují celou úrodu na polích,“ vysvětluje Arthur a pokračuje: „Pro část obyvatel je pak zabití slona vyřešením několika problémů najednou – zamezí se dalšímu plundrování pole a současně jsou z toho peníze od pašeráků. To je až příliš nebezpečná motivace.“

Pole Afričanů proto olemoval agresivními včelstvy, kterých se sloni bojí. Tím vyřešil plundrování úrody. Samotným Afričanům pak nabízí úplně nový způsob obživy – ekoturismus. „Pokud totiž obyvatelé zjistí, že je pro ně výhodnější zvířata chránit, tak se zabíjením přestanou. Dejme jim tedy dobrý plat plynoucí z ekoturismu a z lovců se najednou stanou strážci rezervace,“ popisuje český zoolog.

Doporučujeme: Gepardi v úzkých: U překupníků končí stovky mláďat, přežije sotva pětina

Jednu takovou rezervaci, kde by našla zvířata ochranu, už se dokonce snaží založit. Měla by se rozkládat na třech stech metrech čtverečních jihozápadního Konga – v centrální části chráněného území Tsoulou. 

„Dnes je toto území ve správě státu Kongo, vláda se o ně ale vůbec nestará. Naše organizace Save Elephants proto nyní s konžskou vládou jedná, že by se ochrany nad touto oblastí ujala,“ říká Arthur F. Sniegon. Pokud se to podaří, bude se skupina podílet nejenom na ochraně této rezervace a jejích zvířat, dovolený bude mít i další výzkum. Vždy samozřejmě pod dohledem Konga. „Šlo by o vůbec první projekt, který by byl čistě v českých rukách,“ připomíná zoolog.

Než všechna jednání skončí, snaží se Arthur území alespoň zmapovat. Připravuje si také veškeré vybavení k dalšímu boji proti pytlákům a pašerákům. „Na podporu tohoto projektu jsme vyhlásili i sbírku,“ říká. Peníze, které se během ní vyberou, zoolog použije na nákup monitorovacího vybavení, které mu pomůže poznat všechny živočišné druhy v dané oblasti. Poslouží také k posílení ostrahy území před pytláky a potlačení konfliktů mezi lidmi a zvířaty. Sbírka se koná na crowdfundingové platformě Donio.

O Arthurovi F. Sniegonovi a jeho působení v Kongu prostřednictvím tuzemské organizace Save-Elephants vznikl dokument The Elephangelist. Podívejte se:

Zdroje: Arthur Sniegon a jeho organizace Save Elephants.

Text: Veronika Rodriguez
Foto: Radek Karko / The Elephangelist