Hmyz na této planetě váží víc než lidi a hospodářská zvířata dohromady
Žádná hezká představa pro arachnofobiky: pokud by se zvážili všichni členovci na této planetě, dali by dohromady celou miliardu tun. To je víc, než váží lidé a hospodářská zvířata společně. Spočítali to badatelé z izraelského Weizmannova institutu věd.
Jednoznačně to podle nich ukazuje, jak je hmyz na této planetě důležitý. „Členovci jsou sice titěrné bytosti, které téměř nevnímáme, ve skutečnosti ale řídí tento svět. Hrají ústřední roli v mnoha ekologických dějích,“ říká jeden z autorů výzkumu Yuval Rosenberg.
Všechna tato „žoužel“ totiž opyluje plodiny, kypří půdu a pomáhá rozkládat uhynulé rostliny a zvířata. Tím brání rozpuku mnoha bakteriálních chorob. „Tvoří také významnou složku potravy pro další živočichy – od ptáků přes plazy až po velké medvědy. Udržují tady zkrátka ekologickou rovnováhu,“ dodává vědec.
Pokud se tedy objevují zprávy, že hmyzu na planetě ubývá, mělo by to podle něj lidstvo znepokojovat. „Bez členovců totiž jen těžko přežijeme. Jeho zánik by měl obrovský dopad na celou planetu,“ uvádí Yuval Rosenberg. Studii izraelských vědců otiskl magazín Science.
Doporučujeme: Černý trh s pavouky kvete. Některé druhy to přivedlo až na pokraj vyhynutí
Členovci jsou vůbec největším a nejpočetnějším kmenem živočišné říše. Jsou také kmenem nejpestřejším: lidé už sice popsali přes milion druhů těchto tvorů, přesto stále nacházejí nové.
Někteří z nich mají pouhý milimetr, další dorůstají až do šedesáti centimetrů. Rozmanité je také jejich životní prostředí: okupují půdu, vzduch i vodu. Třeba v každém čtverečním metru ornice najdeme desítky tisíc droboučkých členovců. Patří sem třeba pavouci, korýši, motýli, brouci, roztoči nebo stonožky.
Nadvláda šestinohých
I přes jejich obrovský počet a význam ale vědci dlouho netušili, jak velkou část biomasy členovci vlastně tvoří. To je přitom extrémně důležitá informace. „Hmyzu totiž na Zemi obrovským tempem ubývá. Je proto důležité vědět, jak velký vliv by měl jejich zánik na chod celé planety,“ připomínají izraelští badatelé.
Rozhodli se proto jejich váhu spočítat. Shromáždili data z tisíců studií z celého světa a došli k ohromujícímu závěru: celková hmotnost suchozemských členovců je asi jedna miliarda tun. Přitom lidé dají dohromady „jen“ asi 400 milionů tun a hospodářská zvířata 600 milionů tun. „Největší podíl tvoří šestinozí, kteří jsou v této obří hmyzí biomase zastoupení až ze 76 procent,“ uvádí Yuval Rosenberg. Pavoukovcům podle něj patří 14 procent této váhy a stonožkovcům 8 procent. Korýši zabírají 2 procenta.
Doporučujeme: Ať jsou přípravky na blechy jen na předpis, navrhují veterináři. Lidé je prý nadužívají
„To už je masa, která tady musí mít pořádný vliv. Zvlášť pokud jde o společenské druhy hmyzu žijící v koloniích. Ty totiž představují až polovinu celé hmotnosti členovců,“ říká další autor studie Ron Milo a dodává: „Termiti tvoří neuvěřitelných 40 procent veškeré půdní biomasy členovců a mravenci 10 procent.“
Lidská činnost a s ní spojené klimatické změny přitom tato zvířata ohrožují. Jednoznačně to dokládá rozložení těchto piditvorů: když vědci porovnali zastoupení stejných členovců v zemědělské půdě a v lese, jednoznačně vyhrál les. „Lidmi obdělávaná ornice byla na rozdíl lesního porostu na život hubená,“ uzavírá Ron Milo.
Nahlédněte do fascinujícího světa mravenců:
Zdroj: magazín Science Advances.
Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay