Miliony ptáků hynou s břichy ucpanými plastem. Proč si pletou odpadky se svou potravou?
Badatelé odhalili, proč mořští ptáci tak často polykají plasty. Voní jin stejně jako jejich potrava.
Na zemi leží ostatky ptáků, jejich břicha plní hromady plastu. Jemné peří zvířat napovídá, že šlo o mláďata.
V několika hnízdech opodál se krčí další ptáčata. Hladově otevírají zobáky. Zanedlouho k nim přilétají rodiče a krmí je svými úlovky. Většinu z nich ale netvoří ryby a korýši. Mláďata místo toho dostávají barevné kousky plastů, vršků a sáčků. Jsou proto hubená a slabá. Jejich těla pozvolna chřadnou.
Přesně takové záběry pořídil na ostrově Midway v Tichém oceánu fotograf a dokumentarista Chris Jordan se svým přítelem Manuelem Maquedou. Kolonie albatrosů podle nich vymírá. „Realita, kterou se nám podařilo zaznamenat, je zničující. Viděli jsme obrovské utrpení ptáků i ničivou sílu naší kultury masové spotřeby,“ komentují svůj dokument autoři. (Celý film je v vidění zde.)
Vůně planktonu
Vědce dokument znepokojil. Současně si začali klást otázku, proč vlastně ptáci plast polykají. Tedy proč si ho pletou se svou přirozenou potravou. Rozhodli se chování mořských opeřenců prozkoumat. Analýze podrobili také plastový odpad na hladině moří.
Výsledek? Zjistili, že plast ptákům voní. Na plovoucích odpadcích se totiž uchycuje plankton – tedy řasy, sinice a drobní živočichové. „Tím, že jsou kousky plastu takto obalené, vydávají stejný pach jako krill, kterým se ptáci živí,“ vysvětlil Matthew Savoca z Kalifornské univerzity.
Albatrosi nebo buřňáci se totiž při lovu spoléhají především na čich. Pokud tedy uvidí ve vodě odpadek, který navíc voní jako šťavnatá chobotnička, snadno si ho spletou se svou přirozenou potravou. Své poznatky vědci zveřejnili v prestižním magazínu Science.
Doporučujeme: I zvířata mohou být zahradníky: kypří půdu, hnojí, a dokonce i šlechtí
Aby badatelé svou teorii podpořili, provedli experiment: zavázali kuličky vyrobené z nejběžnějších plastů a zašili je do síťovaných pytlíků. Ty pak přivázali k bójkám – aby je živočichové nemohli pozřít. O tři týdny později plast podrobili analýze v laboratoři, kde se zkoumají příčiny různých vůní a chutí.
„Plasty skutečně vydávaly pach typický pro potravu, která bývá základem jídelníčku mořských živočichů. Vylučovaly konkrétně sloučeninu dimethylsulfid, která je typickým deodorantem plovoucích řas,“ uvedl Matthew Savoca a dodal: „Už dříve jsme přitom doložili, že právě tento pach ptákům napovídá, co by si měli dát k večeři.“
Podle Organizace spojených národů plave ve světových oceánech více než 268 milionů tun plastového odpadu, který zahrnuje přibližně 5,2 bilionu plastových kousků. Kvůli plastu každoročně uhyne 100 tisíc mořských živočichů.
Autor: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik