Trpí váš pes cukrovkou? Můžete jí onemocnět i vy

Doporučujeme: Mazlíci dohánějí své chovatele: cukrovku má až desetina psů a dvě procenta koček

Podobných případů, jako je ten její, přibývá. A švédští vědci nyní zjistili proč. Cukrovka u lidí a jejich mazlíčků podle nich spolu souvisí.

Konkrétně: pokud cukrovkou onemocní pes, stoupne riziko diabetu u jeho páníčka o 38 procent. Platí to i naopak: cukrovka u chovatele předznamenává o 28 procent vyšší riziko této choroby u domácího mazlíčka. Badatelé si to ověřili, když porovnali zdravotní záznamy 175 214 chovatelů a jejich 132 783 psů.

„Ukázalo se, že majitelům psa s cukrovkou skutečně hrozí daleko vyšší riziko, že touto chorobou onemocní také. Zřejmě to souvisí s tím, že spolu sdílejí domácnost a životní styl,“ komentuje výsledky výzkumu jedna z badatelek – Rachel Ann Delicanová z Uppsala University.

Naopak u koček se nic podobného nepotvrdilo. „Životní styl lidí a koček zjevně není tak úzce propojený, zvlášť pokud jde o fyzickou aktivitu,“ doplnila badatelka.

Společné návyky

Vědci se podle ní opírali o data, která o lidech za pět let shromáždily švédské zdravotní registry. U mazlíčků zase vycházeli z údajů, které jim poskytly pojišťovny veterinární péče.

„Přihlédli jsme vždy k řadě důležitých faktorů, které mohly výsledek ovlivnit. U chovatelů šlo především o věk, pohlaví, bydliště a rodinný stav. Zajímala nás také úroveň vzdělání člověka. U zvířete jsme se zaměřili hlavně na jeho věk, pohlaví a plemeno,“ přiblížila Rachel Ann Delicanová.

Badatelé podle ní nakonec dospěli k závěru, že jsou psi jakýmsi „lakmusovým papírkem“. Ten lidem napoví, jestli v budoucnu náhodou taky onemocní. „Tím, že psi žijí stejným životním stylem, ale mnohem kratší dobu, se u nich totiž choroba projeví daleko dříve. Jejich zdravotní stav tedy může majitele varovat, že je i s nimi něco v nepořádku,“ vysvětluje vědkyně. Člověk pak může zkusit toto nebezpečí zvrátit změnou svých návyků. Výsledky svého výzkumu vědci zveřejnili v magazínu The BMJ.

Doporučujeme: Obezita zkracuje psí život až o 2,5 roku. Podívejte se, kterým plemenům škodí nejvíce

Podobný výzkum vědci zahájili i kvůli rakovině. I tady totiž tuší souvislosti.

Ve Španělsku a Portugalsku už vznikají první onkologické registry, do kterých se sbíhají data nejenom o tumorech lidí, ale i zvířat. Vědci je chtějí sledovat společně.

„Rodí se vůbec první onkologický registr společenských zvířat, ve kterém se budou shromažďovat informace o nádorech psů a koček,“ informovala loni na jaře na svém webu veterinární komora ve španělském Alicante. Na registru podle ní budou spolupracovat odborníci z Ústavu biomedicínských věd Abel Salazar a Ústavu veřejného zdraví University of Porto. Zapojit se ale chtějí i další pracoviště.

Badatelé chtějí registru využít dvojím způsobem: jednak z něj plánují zjistit, jakými druhy rakoviny zvířata trpí, v jakém věku a ve kterých lokalitách. Vědci díky tomu budou moci zvířecí tumory lépe poznat, a tedy i léčit.

Současně ale chtějí zjistit i to, jestli spolu náhodou rakovina zvířat a lidí nesouvisí. „Například jestli zdravotní stav obou druhů neovlivňuje určité prostředí, ve kterém společně žijí. Nebo určité životní návyky,“ popisuje veterinář Gonzalo Moreno del Val.

Doporučujeme: Nejdřív dostane rakovinu pes, pak chovatel. První onkologický registr ukáže souvislost

Podle biologa a ředitele táborské zoo Evžena Korce jde o výborný nápad. „Vznik onkologických registrů totiž umožní objektivní statistické šetření, jaké množství nádorů se u jednotlivých plemen vyskytuje a o jaké nádory konkrétně jde. Umožní také porovnávat úspěšnost léčby těchto nádorů různými metodami léčby,“ zhodnotil novinku.

Srovnání dat navíc pomůže i lidem. „Zdraví lidí a zvířat opravdu může souviset. Platí to třeba tehdy, když společně žijí v prostředí s vysokým obsahem radonu – tedy radioaktivního plynu, který vyvolává vznik nádorů,“ uvádí Korec. V takové oblasti totiž zjevně budou trpět rakovinou plic nejenom lidé, ale i psi. Těm navíc vyroste tumor dřív.

Podobně to vidí i biostatistik Ladislav Dušek. „Něco takového by bylo skvělé i u nás,“ řekl a doplnil: „O zhoubném bujení zvířat se toho totiž moc neví. Navíc nádory u zvířat skutečně můžou indikovat zhoršené životní podmínky.“

Pokud by ale měly vzniknout jakékoliv české onkologické registry zvířat, měli by se do nich chovatelé hlásit sami. „Spravovat by ho pak mohla nějaká akademická instituce,“ uzavřel Dušek.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik