Video: Slonici Moshu zmrzačila nášlapná mina, veterináři jí vyrobili protézu

Boje mezi armádou a etnickými menšinami na pomezí Barmy a Thajska sice utichly, nebezpečí v okolí hranic ale číhá dál. V džungli totiž zůstaly tisíce nášlapných min. A zdaleka neohrožují jen místní obyvatele. Doplácejí na ně i sloni. Veterináři ze sloní kliniky v thajském Lampangu se proto spojili s dalšími odborníky a začali zvířatům vyrábět protézy.

O nohu přišla, když jí bylo pouhých sedm měsíců. Končetinu jí utrhla nášlapná mina. Slonice Mosha se proto začala učit chodit jen po třech.

Jenomže jí to nešlo. „Jak rostla a těžkla, bylo to pro ni stále náročnější. Chobot, pomocí kterého se opírala o stromy, jí pozvolna přestával stačit,“ popisuje Chloe Buiting – veterinářka ze sloní nemocnice v provincii Lampang v severním Thajsku. Zvíře stále častěji ztrácelo rovnováhu a padalo.

Veterináři už se proto začínali bát o její osud. Většina takto postižených slonů totiž musela být v minulosti utracena.

Doporučujeme: Kolik semínek je v kyblíku? Sloni to spočítají čichem

Mosha ale měla obrovské štěstí: na sloní kliniku přijel ortoped a špičkový specialista na lidské protézy Therdchai Jivacat. Rozhodl se, že Moshin případ převezme. Navrhl pro ni protézu a nechal ji vyrobit z plastu, dřeva a kovu.

„Design byl propracovaný do nejmenších detailů,“ popisuje Chloe Buiting a pokračuje: „Protéza slonici poskytovala nejenom potřebnou podporu, ale současně jí netlačila na pahýl. Nebránila tedy průtoku krve a nezpůsobovala žádné otoky.“

Doktor Jivacat dokonce počítal s tím, že slonice ještě pár let poroste. „Využil zkrátka všech svých dosavadních znalostí z medicíny a biomechaniky,“ říká žena. S umělou nohou se mu jen o něco hůř manipulovalo – nevážila čtyři nebo pět kilogramů, jak byl zvyklý u lidí, ale hned celých patnáct.

První svého druhu

„Slonice k ní v první chvíli přistupovala s nedůvěrou. Když jsme jí protézu poprvé nasazovali, byla dost ostražitá,“ vzpomíná veterinářka. Po několika hodinách se ale všechno změnilo. „Mosha si na podporu zvykla a nakonec se jí ani nechtěla vzdát. Když jsme jí chtěli protézu na noc sundat, vůbec se jí to nelíbilo,“ směje se veterinářka.

Tým odborníků ze sloního špitálu se proto rozhodl pomoct i dalším zvířatům. Spojil síly s inženýry a lidskými lékaři a vedle nemocnice postavil továrnu na sloní protézy. Jde o první zařízení svého druhu na světě.

„Doktor Jivacat tu každoročně vyrobí zhruba dvě nové protézy,“ říká Chloe Buiting. Kromě toho se tady celoročně opravují a vylepšují stávajících podpory, které už veterináři zvířatům nasadili v minulosti. „Mám z toho obrovskou radost, protože dřív by se takto zmrzačení sloni utratili. My jim ale dáváme novou šanci na život a tím pomáháme zachránit i celý jejich druh,“ říká veterinářka.

Doporučujeme: Jedete na Bali? Pak si dejte pozor na opice. Loupí turistům cennosti a požadují „výkupné“

Nadace přátel asijských slonů a první sloní nemocnice vznikly přes osmadvaceti lety. Od té doby ošetřili více než 4,5 tisíce chobotnatců. Veterináři tady nejčastěji řeší zranění způsobená člověkem – tedy střelné a řezné rány. Léčí ale i šedý zákal, rakovinu nebo dehydrataci slonů.

„Stále sem ale proudí i případy zvířat s utrženými končetinami po výbuchu miny,“ popisuje Chloe Buiting na webu The Jungle Doctor. Nášlapných min, které zůstávají v kopcích na thajských hranicích, je totiž obrovské množství. „Odhady uvádějí dokonce až 2 400 min na kilometr čtvereční,“ přibližuje veterinářka.

To znamená všudypřítomnou hrozbu pro místní obyvatelstvo i zvířata.

Podívejte se sami, toto je slonice Mosha:

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Unsplash
Video: Elephant Paradise