Aligátorům doroste utržený ocas, čolkům vypíchnuté oko. Vědce ohromují schopnosti zvířat

Stačí chvilka nepozornosti a kus ocasu je pryč. Problém? Kdepak, aligátorovi doroste ocas nový. „Nastavit“ si takto dokáže až pětinu svého těla.

Toto zjištění ohromilo i samotné vědce: aligátor americký má stejnou schopnost regenerace jako třeba čolek nebo ještěrka. Pokud přijde o ocas, pořídí si jednoduše nový. Nahradit ho navíc dokáže skoro v celé své původní délce. Obnovený ocas totiž může tvořit až pětinu aligátořího těla. Dospělý samec přitom měří až 4,6 metru a samice zhruba polovinu.

„Nevídaný je také způsob, jakým aligátor ztracené části nastavuje. Tento plaz se totiž vůbec neobtěžuje s jakýmkoliv nahrazováním kostí a svalů. To, co na konci těla vyroste, je jen jakýsi základ tvořený chrupavkou, která je obklopená tenkou vrstvou tkáně, cévami a nervy,“ popisuje svůj fascinující objev badatelka Cindy Xu z univerzity v Arizoně. V místě rány navíc zůstává velmi patrná jizva.

Ukázaly to rentgenové snímky i pozdější pitva uhynulých zkoumaných aligátorů. Doba, jakou plaz k regeneraci ztraceného kusu těla potřebuje, se pohybuje okolo osmnácti měsíců.

Doporučujeme: Jak aligátoři přežívají mrazy? Vystrčí čumáky z ledu

Nic z toho vědci dlouho netušili. „Věděli jsme jen o podobných schopnostech menších druhů plazů, jako jsou ještěrky nebo čolci. To, že umí regenerovat také aligátoři, jsme zjistili až nyní,“ uvádí badatelka. 

Přesto je mezi ještěrkami a aligátory jeden zásadní rozdíl: aligátoři si ocas „neamputují“ sami. Pokud o něj přijdou, je to nedobrovolně. Stává se to především při bitkách se soky, nebo kvůli kanibalismu větších jedinců svého druhu. „Další plazi doplatí na střety s lidmi. Aligátora občas poraní lopatky motoru větších lodí,“ vysvětluje badatelka Cindy Xu. 

Naopak čolci nebo ještěrky si „odlamují“ svůj ocas schválně. „Jde o jakýsi záchranný manévr, v rámci kterého se snaží uniknout ze spárů nepřátel do bezpečí,“ popisují vědci. Predátorovi, který na ně útočí, raději nechají mrskající se ocásek, zatímco sami prchnou do úkrytu.

Čočka dorostla sedmnáctkrát

Schopnosti regenerace, jakými oplývají zranění plazi, fascinují vědce dlouhodobě. A není divu. V minulosti se totiž zjistilo, že si dokážou na těle opravit prakticky cokoliv.

Třeba čolci si vypěstují nejenom nový ocas, ale i utrženou nohu nebo oční čočku. „Bez sebemenší jizvičky se jim zhojí dokonce i těžce poškozené srdce, a to plnohodnotnou srdeční svalovinou,“ připomněl nedávno v Českém rozhlasu také profesor Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi.

Opravit se přitom dokážou i opakovaně. Jednoznačně to doložil japonsko-americký výzkum, v rámci kterého vědci několikrát po sobě vyoperovali čočky čolkům ohňobřichým. „Pokaždé jim poslušně dorostly,“ uvádí Jaroslav Petr. Čolky to prý zásadně nepoznamenalo. Dožili se požehnaných třiceti let a čočka každému z nich dorostla za šestnáct let i sedmnáctkrát. 

Doporučujeme: Jsou nezničitelní. Podívejte se, kdo patří mezi zvířecí supermany

Ovšem nejde jen o plazy. Speciální schopnosti mají i někteří savci. Třeba myši bodlinaté si dovedou „vyrobit“ kůži. Pokud je napadne dravec, automaticky se z té původní svléknou a do týdne se potáhnou novou. „Doroste jim přitom plnohodnotná náhrada, a to včetně vlasových folikul, kůže, potních žláz, srsti a chrupavek. Na těle přitom není patrné prakticky žádné zjizvení,“ vyzdvihuje v magazínu Development tuto schopnost biolog Malcolm Maden z floridské univerzity.

Bodlinatky si dokážou skvěle zregenerovat i poškozené svaly a chrupavky. Podle vědce jsou zřejmě jedinými savci, kteří něco takového dokážou. 

„Všechna tato zjištění proto mohou pomoci v medicíně. Pokud porozumíme tomu, jak si umí různá zvířata zhojit a opravit rány, můžeme tyto znalosti využít i v lékařském výzkumu,“ uvádí další badatelka Rebecca Fisher, která spolupracovala na zmíněné studii o aligátorech. Informoval o ní magazín Scientific Reports.

Na zimu zmrzne a zastaví se mu srdce. Na jaře znovu roztaje.
Podívejte se, jak rozmrzá nezničitelný skokan: 

Zdroje: magazín Scientific Reports a magazín Development. 

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Clément Bardot / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0