Černé rosničky místo zelených. V černobylské oblasti se rodí nezvykle zbarvené žáby
Podle vědců jde o netušený evoluční efekt. Pokud nastane další jaderný výbuch, přežije díky černému zbarvení daleko víc jedinců. Melanin, který tmavou pigmentaci způsobuje, totiž chrání proti poškození nebezpečným zářením.
Obvykle mívají jasně zelenou barvu. V hustých lesích Černobylu to ale neplatí. V oblasti, kterou před třemi desítkami let spálila radiace z výbuchu elektrárny, se začaly rodit rosničky s tmavou kůží. Některé jsou dokonce černé jako uhel.
Nyní badatelé přišli na to, proč tomu tak je: žáby se podle nich připravily na další výbuch. Tmavší barvu si pořídily proto, aby měly příště větší šanci na přežití. Silná dávka ionizujícího záření je totiž díky černému pigmentu zasáhne daleko méně.
Doporučujeme: Černobyl po 35 letech. Okolí elektrárny kypí životem, lesem se potulují zdivočelé krávy
„Je to jednoduché. Tmavé zbarvení kůže má na svědomí melanin, což je hnědý až černý pigment. O tomto pigmentu víme, že plní v organismu ochrannou funkci – dokáže absorbovat ultrafialové a ionizační záření, které poškozuje DNA a může způsobit i rakovinu kůže. Pokud se tedy žáby začaly rodit s tmavým zbarvením, opatřily si vlastně jakýsi štít,“ vysvětluje evoluční biolog Germán Orizaola z Oviedské univerzity ve Španělsku. Jejich populace tak příště utrpí daleko menší ztráty.
Čím blíž elektrárně, tím tmavší
Germán Orizaola to zjistil tak, že dva roky zkoumal rosničky v černobylské oblasti. Během let 2017 až 2019 nashromáždil téměř dvě stovky žab. Pocházely z dvanácti různých oblastí – od zakázané zóny v bezprostřední blízkosti elektrárny až po místa bez známky kontaminace. Kromě zabarvení kůže vědce zajímalo i to, jak se každá z žab dokáže vyrovnat se silnějšími dávkami záření.
Výsledek byl podle Orizaoly jednoznačný: „Skutečně se ukázalo, že existuje přímý vztah mezi barvou žabí kůže a vysokým stupněm radiace v době havárie. Nejtmavší jedince jsme totiž našli přímo u bývalé elektrárny,“ shrnul badatel. Naopak všechny rosničky ulovené mimo uzavřenou zónu si podle něj uchovaly tradiční zelený vzhled.
Doporučujeme: OBRAZEM: Jak vypadá Černobyl dnes? Jako ráj pro zvířata
„Současně jsme ale nenašli žádné pojítko mezi barvou rosniček a dávkou záření, kterou absorbují dnes,“ podotkl.
Podle Germána Orizaoly je to fascinující zjištění. „Dokládá to, že jde o netušený evoluční efekt. Žáby se tímto způsobem vypořádávají s náhlými změnami svého okolí,“ říká. Objev podle něj také přibližuje, jak velkou roli může hrát melanin v ochraně před radiací. „V budoucnu nám to může pomoci například při nakládání s jaderným odpadem nebo při letech do vesmíru,“ uzavírá Orizaola.
Od havárie, při níž exploze zničila reaktor Černobylské jaderné elektrárny na Ukrajině, uplynulo 26. dubna přesně šestatřicet let. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) se tehdy do ovzduší dostalo přibližně čtyřistakrát více radioaktivního spadu než z atomové bomby svržené v roce 1945 na Hirošimu.
Zdroje: magazín Evolutionary Applications, youtube kanál Universidad de Oviedo.
Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Andrei Daniel Mihalca / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0