Čmeláci si navzájem ukazují, jak řešit hlavolamy. Vědci pořídili fascinující video

Hmyz nemá rozum. Cokoliv, co dělá, má vrozené. To tvrdili ještě nedávno vědci. Jenomže nyní tato teze padá. Nové výzkumy totiž ukázaly, že i bezobratlí se dokážou učit. Zvládnou díky tomu rozlousknout i velmi složité hlavolamy. A co víc: osvědčené návody si pak mezi sebou předávají. Podle vědců je takové chování základem pro vznik jednoduché zvířecí tradice a kultury.

Jedním z příkladů jsou obyčejní čmeláci. 

Vědci pro ně připravili nelehký úkol – chtěli po nich, aby se ke svému jídlu dostali přes dvě různé překážky. Pochoutku jim totiž ukryli pod plastové víko, které se dalo odklopit jedině kombinací dvou vzájemně provázaných manévrů. Viz video níže.

Čmeláci si prvních pár dní s hlavolamem poradit nedokázali. Neměli totiž s ničím podobným žádné zkušenosti. Když je ale vědci trochu popostrčili a řešení jim ukázali, k pochoutce se nakonec probojovali. Hlavolam se vyřešit naučili.

V tu chvíli ale nastal zlom v celém jejich společenství. Čmeláci si totiž začali dovednost vzájemně předávat. Od devíti vyškolených brundibárů se překážky naučili překonat i všichni ostatní. Stačily jim k tomu dva dny. Třetina z nich si dokonce osvojila oba manévry najednou.

Podle vědců je to jasný důkaz toho, že i bezobratlí jsou schopni budovat kulturu a předávat si tradice. „Strašně jsme je podceňovali, přitom i oni dokážou skvělé věci,“ říká autorka tohoto výzkumu – behaviorální ekoložka Alice Bridgesová z londýnské Queen Mary University.

I bezobratlí se podle ní dokážou učit novým dovednostem od druhých, umí si je také předat z generace na generaci. „Dokonce je dokážou v průběhu času i zlepšovat,“ shrnuje badatelka. Takové schopnosti přitom vědci dlouho připisovali pouze člověku. „Nyní se ale ukazuje, že to dokáže i hmyz s mozkem o velikosti špendlíkové hlavičky,“ doplňuje.

Šimpanzi díky tomu louskají ořechy

Podle jejího kolegy Larse Chittky jde přitom o dovednosti, které lidstvu pomohly získat nadvládu nad světem. „Lidé nabyli svého dominantního postavení právě proto, že dokázali využít geniality konkrétních jedinců, nakumulovat své znalosti a předat je dalším generacím. V čase je také průběžně vylepšovali,“ řekl a dodal: „Bez toho bychom dneska neměli žádné inovace, možná bychom neuměli ani číst a psát. Nikdo totiž nezvládne vymyslet všechno najednou.“

Vědci také upozorňují, že podobnými schopnostmi oplývá celá řada živočišných druhů. Poštovní holubi tak získali svůj neuvěřitelný navigační talent a šimpanzi se tak zase naučili louskat ořechy. „I tohle jsou a největší pravděpodobností příklady takzvané kumulativní kultury,“ uzavřel Lars Chittka.

Doporučujeme: Čmeláky baví fotbal, zjistili vědci. Umí dokonce vstřelit gól

Zvířata nás ohromují svou inteligencí. Víte, co všechno dovedou?

Zdroje: magazín Nature, televizní stanice BBC.

Text: Nella Skálová
Úvodní foto: Vera Buhl / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0
Video: Alice Bridgesová / Queen Mary University