Farmáři si konečně porozumí se svými stračenami. Pomůže jim v tom umělá inteligence
Stačí málo: zabučet, mlasknout nebo říhnout. Všechny družky ze stáda okamžitě vědí, jak se stračena cítí, nebo co by si přála. Do budoucna by to mohli vědět i farmáři.
Vědci z americké Virginia Tech se totiž rozhodli řeč hospodářských zvířat rozluštit. Chystají se zmapovat naprosto všechny zvuky, které kravky i jejich telata na pastvě vyluzují. Pak je chtějí „dekódovat“ pomocí umělé inteligence.
„Pověsíme zvířatům na ohlávky malá nahrávací zařízení a budeme zaznamenávat každý detail: nejenom bučení, ale také mlaskání, frkání či hlasitější dýchání,“ popisuje jeden z výzkumníků James Chen. Všechny tyto projevy vědci spárují i s výsledky testů, které ukážou hladinu kortizolu ve slinách zvířat. Tedy míru jejich stresu a úzkosti.
„Doufáme, že díky tomu lépe porozumíme potřebám zvířat. Hlasový projev je totiž jeden z hlavních způsobů, jak ukazují své emoce – radostné i nepříjemné. Pokud tedy budeme vědět, jaké zvuky se pojí s určitými prožitky, pomůže nám to zlepšit jejich životní podmínky,“ vysvětluje James Chen.
Doporučujeme: Jedny jsou stydlivé, další ukecané. Krávy si povídají o jídle, pocitech i sexu
Vědci si navíc nechtějí nechat své poznatky jen pro sebe. Jakmile budou mít svůj „překladač“ hotový, zdarma ho poskytnou dalším badatelům a farmářům.
„Výsledná data budeme sdílet v open-source webové aplikaci,“ řekl přímo Chen. Celý výzkum má totiž sloužit hlavně ku prospěchu zvířat. „Kdokoli se může kdykoliv připojit a použít náš model k vlastnímu překladu. Je načase, abychom skutečně naslouchali a rozuměli tomu, co nám zvířata říkají,“ uzavřel.
Přes 300 různých hlasů
Badatelé z Virginia Tech rozhodně nejsou jediní, kdo se do podobného výzkumu pustil. „Hovězí řeči“ už se v minulosti pokusila porozumět i doktorandka Alexandra Greenová z Univerzity v Sydney.
Nahrála si 333 hlasových projevů, které pocházely od osmnácti různých krav, a zanalyzovala je. „Vybrala jsem si přitom jen taková bučení, která byla vysokofrekvenční a která zvířata vydávala s otevřenými ústy,“ popisuje svůj postup badatelka. Zaznamenala si také situaci, při které kravka zvuk vydávala. Pak to celé rozebrala.
Doporučujeme: Kráva se naučila chodit na nočník. Podívejte se
Zjistila zajímavé věci. „Třeba to, že spolu zvířata komunikují prakticky o všem. Krávy spolu mluví v období sexuální aktivity, při čekání na žrádlo nebo když jim potrava zrovna moc nechutná a odmítají ji,“ popisuje svá zjištění badatelka. Povídají si samozřejmě také matky se svými telaty. „Pocity si ale krávy sdělují i v okamžiku, kdy jsou odděleny od zbytku stáda,“ doplňuje. Vyjadřují své nadšení, vzrušení, odhodlání i úzkosti.
Jak často která jalovice mluví, je podle Greenové individuální. „Některé krávy jsou ukecané, jiné spíš stydlivé,“ řekla. Jednotlivá zvířata mají také velmi rozdílné hlasy. „Poznám, která kráva zrovna bučí, aniž bych se na ně právě dívala. Jen na základě specifického hlasu,“ uvedla doktorandka pro britský deník Independentt.
Citlivá a inteligentní zvířata
Výsledky výzkumu, které zveřejnil magazín Scientific Reports, okamžitě vzbudily pozdvižení. „Alexandřin výzkum je opravdu senzační. Vážně je to jako online překladač,“ komentoval počin profesor Cameron Clark, který doktorandce s výzkumem pomáhal. Pokud si ho prostudují farmáři, mohou podle něj dobytku lépe porozumět a vytvořit mu během života mnohem lepší podmínky.
V totéž doufá i sama badatelka. „Krávy jsou nesmírně citlivá a inteligentní zvířata, která si zaslouží naši péči a pozornost,“ uzavřela Alexandra Greenová.
Podívejte se, jak blažená dokáže být kráva:
Zdroj: Virginia Tech News, magazín Scientific Reports, deník Independentt.
Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pexels
