Hladoví pavouci přicházejí o zrak, zjistili vědci. Objev může pomoci lidem s onemocněním sítnice

Hlady nevidím, říká jedno české rčení. Vědci nyní přišli na to, jak moudrý výrok to je. Pavouci totiž svůj zrak při strádání hladem skutečně ztrácejí. Platí to alespoň pro skákavky srdnaté. 

Objev se může hodit i humánním lékařům. „Ukazuje totiž, jak velkou roli hraje při vzniku některých očních chorob výživa,“ tvrdí biologové z americké univerzity v Cincinnati, kteří chlupaté osminožce zkoumali. Hubený přísun živin podle nich může ovlivnit třeba rozvoj makulární degenerace, což je závažné onemocněním sítnice. Celosvětově jím trpí asi třicet milionu lidí, z nichž patnáct procent o svůj zrak nakonec přijde.

Začíná to podvýživou

Biologové přišli na pojítko mezi hladem a špatným zrakem u pavouků náhodou. Původně je totiž členovci zajímali z úplně jiného důvodu: vědci bádali nad tím, jak mohou tito predátoři zaměřit svou kořist i na velké vzdálenosti s milimetrovou přesností. 

Při té příležitosti si ale všimli jednoho zvláštního jevu: že oči některým skákavkám podivně tmavnou. „Na fotoreceptorech, tedy buňkách citlivých na světlo, se jim najednou začaly objevovat podivné černé skvrny,“ popsala jedna z badatelek Elke Buschbeck. Vždy se podle ní jednalo o pavouka podvyživeného, vypasení osminožci žádné problémy neměli. „Hned nás proto napadlo, že to bude souviset. Buňky hladovým pavoukům jednoduše odumírají,“ řekla.

Doporučujeme: Černý trh s pavouky kvete. Některé to přivedlo až na pokraj vyhynutí

Aby si vědci teorii ověřili, rozdělili pavouky do dvou skupin. Každou z nich pak krmili jiným způsobem. První parta se měla naprosto královsky, k potravě měla neomezený přístup. Druhou ale vědci šidili. Skákavky tam dostávaly jen poloviční porce. „Výsledkem byla jejich částečná ztráta zraku. Podvyživení pavouci přišli o velké množství fotoreceptorů, a to hlavně v nejhustší části sítnice,“ přibližuje zjištění Buschbeck.

Buňky citlivé na světlo jsou totiž podle ní energeticky nákladné a obtížně se udržují. „Pokud je zbavíte výživy, systém selže,“ vysvětlila badatelka. K podobným závěrům už podle ní dospěli i humánní lékaři, když se snažili zjistit příčiny makulární degenerace – onemocnění centra sítnice u lidí. „Také oni našli důkazy o tom, že může být tato choroba spojená s nedostatečnou výživou těchto buněk,“ řekla Buschbeck.

Nyní se vědci chtějí zaměřit na to, kde tato degenerace začíná – tedy jestli postihuje podpůrné tkáně kolem fotoreceptoru, nebo se projevuje až v něm. Badatele také zajímá, které živiny jsou k dobrému zraku potřeba. Studii s překvapivými zjištěními zveřejnil magazín Vision Research.

Zdroje: magazín Vision Research, tisková zpráva University of Cincinnati.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Tdlucas5000 / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0