Hledáte veterináře, který drží pohotovost? Komora zveřejnila jejich mapu

Sehnat veterináře, který by držel nonstop pohotovost, je stále těžší. Zvěrolékaři totiž stárnou. Sloužit i mimo běžné ordinační hodiny už proto nechtějí. Další v noci zavírají proto, že klienti jejich služeb zneužívali. Chtěli třeba v noci vytáhnout psovi klíště. Přesto nyní komora zveřejnila aktualizovanou mapu, kde lidé se zraněnými mazlíčky pomoc najdou. A to i v sobotu o půlnoci.

„Mysleli jsme si, že je konec: kocour se vrátil z potulky a strašně špatně dýchal. Skoro se neudržel na tlapkách. U čumáku měl krev,“ vzpomíná na rok starou příhodu Renata Hájková.

Sehnat veterináře v sobotu večer bylo ale téměř nemožné. „Všechny telefony, na které jsme volali, byly hluché. Na klinikách je nikdo nebral,“ říká žena. Kocoura proto prý naložila do auta a jela do pětasedmdesát kilometrů vzdáleného Brna. Teprve tam mu pomohli. „Bylo to ale za minutu dvanáct. Měl těžkou otravu, zřejmě něco venku snědl,“ uzavírá chovatelka.

Podobnými příhodami se sociální sítě jen hemží. Odborníků, kteří by drželi nonstop pohotovost, totiž ubývá.


Doporučujeme: Přibývá otrav hypnotiky či vitamínem D3. Na kapačkách končí desítky domácích mazlíčků


Foto: Freepik

Podle bývalé šéfky veterinární komory Radky Vaňousová to má dvě příčiny: „První je ta, že veterináři stárnou. Jejich počet v klinické praxi se tedy snižuje,“ vysvětlila na tiskové konferenci, která se konala na konci loňského roku. Situace mezi zvěrolékaři se podle ní nápadně podobá tomu, co už lidé znají z humánní medicíny – v některých regionech, zvlášť těch na periferiích, nebude mít za pár let kdo léčit.

Další kliniky se na noc zavírají kvůli tomu, že klienti jejich služeb zneužívali. O půlnoci dovedli psa jenom proto, aby mu nechali vytáhnout klíště nebo ostříhat drápky. „Když jsme si udělali anketu mezi veterinárními lékaři, kteří pohotovost drží, vyplynulo z ní následující: jen asi dvacet procent případů ošetřených během noci bylo akutních,“ přiblížila Radka Vaňousová.

Mezi akutní stavy, které si zaslouží okamžité ošetření, podle ní patří například krvácivé stavy, přetočení žaludku, nepostupující porod nebo vážné alergické reakce. Lidé by zvíře měli na pohotovost přivézt také při záchvatech dušnosti, neprůchodnosti střev a močových cest nebo se zlomeninou.


Doporučujeme: Život kotěte visel na vlásku. Zachránila ho krev od psího dárce


Pokud si chovatelé nejsou jisti, jestli stav zvířete vyžaduje okamžité ošetření, mohou na kliniku předem zavolat. „Řada lidí samozřejmě vážnost stavu neodhadne. Od toho jsme tu ale právě my, kteří jim v tom pomohou a situaci vyhodnotí,“ doplnil její vyjádření i další zvěrolékař Jiří Žák.

Málokterý veterinář totiž zvíře ošetřit odmítne, když už ho má stole v ordinaci. „Teoreticky to udělat může, ale prakticky si to neumím představit. Veterináři pro zvířata žijí. Většina z nich začíná už v sedm hodin ráno a končí pozdě večer,“ vysvětlila Radka Vaňousová. Chovatelé si ale v drtivé většině klinik za ošetření mimo běžné ordinační hodiny připlatí.

Nyní ale veterinární komora zveřejnila aktualizovanou mapu, kde lidé pomoc pro své zraněné mazlíčky najdou. Mapu veterinárních pohotovostí najdete na webu komory ZDE.

 

Autor: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik
Foto v grafice: Freepik