Housenka umí rychle rozložit plast. Vědci konečně zjistili, jak to dělá

Nenápadná larva zavíječe voskového dokáže rozložit plast. A to pomocí svých slin. Materiál předtím není potřeba nijak upravovat.

Začalo to naprosto nečekaně: hrstka malých červů se jednoho dne prokousala igelitovým sáčkem na svobodu. Do tašky je krátce předtím zabalila molekulární bioložka Federica Bertocchini, která současně chová včely.

„Všimla jsem si, že se do zbytků včelích pláství pustily larvy zavíječe voskového, což je celkem běžný včelí škůdce. Larvy jsem proto posbírala, vložila do pytlíku a odložila na zem,“ vzpomíná badatelka.

Když se ale za půl hodiny vrátila, zjistila, že se červi dostali ven. „Taška byla plná děr a larvy lezly všude po místnosti,“ pokračuje. Existovalo jen jediné možné vysvětlení: červi kusy igelitu pozřeli. V tu chvíli se badatelka rozhodla, že toto „larví tajemství“ prozkoumá.

Doporučujeme: Sloni ze Srí Lanky hledají jídlo na skládkách. Hynou se střevy ucpanými plastem

Po pěti letech bádání má Federica Bertocchini jasno: zavíječ voskový skutečně dokáže rozložit plast. A to pomocí svých slin. Zjistila to spolu se svým týmem, který působí při madridském Centru pro biologický výzkum (CIB-CSIC).

„Odhalili jsme, že má tento druh červa ve svých slinách dva enzymy, které umí rozkládat polyethylen. Zvládnou ho navíc zpracovat ve velmi krátkém čase a při pokojové teplotě,“ popisuje a pokračuje: „Několik našich experimentů dokonce ukázalo, že stovka larev rozloží 92 miligramů polyethylenu za pouhých dvanáct hodin. To je opravdu velmi rychle.“ 

K tomu, aby červi polyethylen zlikvidovali, navíc nebyla potřeba žádná jeho předchozí úprava.

Tuny plastového odpadu

Zavíječ voskový je drobný motýlek, kterého najdeme v úlech. Vajíčka totiž klade do vosku. Po pěti dnech se z nich začnou líhnout larvy a vykousávat si v plástu chodbičky. V těch se nakonec zakuklí.

Polyethylen je zase jedním z nejodolnějších a nejpoužívanějších plastů. V přírodě se rozkládá jen těžko – sáčkům s nízkou hustotou to může trvat i více než sto let, odolným taškám dokonce 400 let. Každý rok se přitom vyrobí až 80 milionů tun tohoto materiálu, protože každý člověk spotřebuje v průměru asi 230 plastových tašek ročně. Znečištění plasty tak představuje obrovskou hrozbu pro životní prostředí i zdraví lidí.

Vědci proto naléhavě hledají řešení, jak s plastovým odpadem naložit. „Jednou z nejslibnějších oblastí výzkumu je právě rozložení tohoto materiálu biologickými prostředky,“ uvádí Federica Bertocchini.

Doporučujeme: Láhve, rezavé plechovky a baterie. Chobotnice se musí schovávat v odpadcích

Odolné plastové polymery ale zvládne rozložit jen hrstka mikroorganismů, ve většině případů je k tomu navíc nutná i agresivní předúprava tohoto materiálu.

„Před několika lety si ovšem vědci všimli ještě jednoho jevu – že mohou polyethylen a polystyren degradovat i některé druhy hmyzu rodu Lepidoptera a Coleoptera. Tedy larvy určitých motýlů a brouků. Otevřela se kvůli tomu nová oblast výzkumu,“ říká španělská bioložka a dodává: „Výsledky jsou velmi slibné, vůbec nejlépe si ale vedou zavíječi voskoví. Jeví se jako nejrychlejší ze všech.“ 

Svá zjištění, která ještě čekají na přezkoumání, zveřejnila minulý měsíc v předtisku server BioRxiv.

Sáček housence chutná. Nevěříte? Podívejte se:

Zdroje: server BioRxiv, Instituto de Biomedicina y Biotecnología de Cantabria (IBBTEC), Current Biology.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Sam Droege / Wikimedia Commons / CC BY-SA 0.0
Video: César Hernández / Ainhoa Goñi /CSIC