Jak odradit vlka, který dostal chuť na ovci? Kromě ohradníku prý pomůže i vanilka

Vlčí populace sílí, libují si ochránci přírody. Podle posledních dat Hnutí Duha se na českém území nachází celkem dvaadvacet vlčích teritorií. To ovšem přináší i konflikty. Chovatelé ovcí si stěžují, že jim šelmy napadají stáda. Experti jim proto doporučují: kupte si pořádného pasteveckého psa a louky obežeňte elektrickými ohradníky. Statistika totiž ukazuje, že vlci napadají jenom nezabezpečená stáda. Objevují se ale i méně obvyklé návody, jak nad vlky vyzrát. Třeba podle nové studie badatelů z Córdoby vlky odradí i obyčejná vanilka.

Vlčata hravě poskakují, navzájem si okusují ocasy. Pak je ale něco vyruší. Vyplašeně rozhlédnou a zmizí v nedalekém houští.

Záběry, které před šesti lety pořídila Hnutí Duha, spustily vlnu nadšení. Ukázaly totiž, že se vlkům v Česku daří: po sto letech znovu vyvedli mláďata. Ke snímkům, které vznikly v lesích na Kokořínsku, navíc brzy přibyly další. Vlčí populace se začala slibně rozrůstat.

Jenomže spolu s tím přišly i konflikty. Chovatelé ovcí si začali stěžovat, že jim vlci napadají stáda. Jen během loňského podzimu nahlásili Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR celkem 74 útoků.  Nad vlky se rozhořela vášnivá debata. „A to i přesto, že drtivá většina napadených stád nebyla vůbec zabezpečená,“ podotýká Karolína Šůlová – mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Například v listopadu agentura zaznamenala čtrnáct škodních událostí, nejčastěji v Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji. „Ani v jednom případě zvířata nechránil pastevecký pes či pastýř. Téměř polovina oplocení byla navíc bez elektrického ohradníku a další měla vodičů málo,“ popisuje agentura na svém webu. Pokud by si lidé dali s ochranou víc práce, o žádné ovce by prý přijít nemuseli. „Vlčí potravu totiž tvoří z 98 procent přemnožená spárkatá zvěř, jeleni, srnci a divoká prasata. Nikoliv ovce,“ vysvětlila Karolína Šůlová.

Doporučujeme: Vlci, rysi a medvědi. Jak s nimi žít, lidé prozatím nevědí

Podle vědců ale chovatelé nemusejí jenom stavět ohradníky. Zkusit mohou i neotřelejší metody. S jednou takovou přišli třeba badatelé ze španělské Córdoby: vlky podle nich může od útoků odradit i obyčejná vůně vanilky. Vyzkoušeli si to prý při pokusu, do kterého se pustili v loňském roce.

O co šlo? Vědci vlkům nejprve podávali krmivo, které předtím napustili levamizolem – tedy antiparazitárním přípravkem proti hlísticím. Látky vždy použili takové množství, které u šelem vyvolalo nevolnost a zvracení. Potravu navíc pokaždé ovoněli vanilkovou esencí. „Tím jsme u vlků vytvořili podmíněný reflex. Vlci se zkrátka naučili, že pokaždé, když jejich potrava voní po vanilce, bude jim zle. Čemukoliv, z čeho později uctí tento zápach, se raději obloukem vyhnou,“ vysvětluje podstatu svého pokusu jeden ze španělských badatelů Jorge Tobajas.

Fungovalo to. U tří z pěti vybraných zvířat se podle něj skutečně podařilo dosáhnout averze vůči masu vonícímu po vanilce. Šelmy ho nechtěly. „Do budoucna to tedy může být jeden ze způsobů, jak stáda před vlky ochránit. Farmář jednoduše postříká všechen svůj dobytek vanilkovou esencí a tím vlka od útoku odradí,“ uzavírá Jorge Tobajas. Výsledky výzkumu shrnul v magazínu Behavioural Processes. 

Doporučujeme: KVÍZ: Co víte o šelmách v české krajině?

Podle biologa a ředitele táborské zoo Evžena Korce je ale španělský způsob příliš složitý. V praxi navíc bude jen těžko proveditelný. Proč? „U volně žijících vlků by bylo těžké tento reflex vytvořit. Toho lze dosáhnout jen za předpokladu, že budou zvířata držena nějaký čas v zajetí a krmena pravidelně masem ovoněným vanilkou s přidaným levamizolem – jako tomu bylo v tomto experimentu,“ vysvětluje biolog.

Sporné je podle něj také užití levamizolu. „Tato látka totiž působí v daných koncentracích toxicky,“ připomíná. Pokud by někdo chtěl tuto metodu skutečně k ochraně stád použít, měl by podle něj sáhnout spíš po jiném přípravku. „Látek, které zvládnou vyvolat nevolnost a zvracení, aniž by měly na zvíře toxické účinky, je celá řada,“ uzavírá Evžen Korec, který by zůstal raději u ohradníku a pasteveckého psa.

Stejně to vidí i Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Těžko lze oponovat výzkumu, který ještě neproběhl ve volné přírodě, ale jenom u vlků v zajetí. Pochybujeme ale, že by se toto řešení u nás dalo plošně aplikovat,“ říká. Stříkat všechny kozy a ovce vanilkou by podle ní bylo organizačně příliš náročné – odpuzující vůně by totiž museli používat jednotně všichni chovatelé v dané oblasti. „Těžké by bylo i zajistit, aby se všichni vlci naučili těmto vůním vyhýbat,“ dodává.

Na území Česka se dnes nachází dvaadvacet vlčích teritorií. Převážná část, tedy devatenáct z nich, leží v pohraničí. To znamená, že k nám může vlčí teritorium zasahovat jen částečně. Podle expertů z Hnutí Duha má většina tuzemských smeček čtyři až šest členů. Více se dozvíte v mapě ZDE.

Doporučujeme: Chytrá prasata: Na hloubení děr používají lopatku

Jak si žijí vlčata z Kokořínska? Podívejte se:

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay
Foto v grafice: Pixabay