Je snadno dostupné, ale zabíjí. Jídlo z popelnic zvířatům způsobuje zácpy a infekce

Vlezla do odpadkového koše a nacpala se zbytky pizzy. To se jí stalo osudným. Samičce leguánka měnivého se ucpala střeva. Podobě se lidské jídlo podepisuje na zdraví mnoha zvířat. 

„Při pohledu na to zvíře se nám až sevřelo srdce: ačkoliv měřilo sotva třináct centimetrů, jeho břicho nabobtnalo do velikosti golfového míčku,“ popisuje ekoložka Natalie Claunch nález malého leguánka měnivého. Původně si prý myslela, že jde o březí samičku, která velmi brzy naklade vejce. Jenomže když se je snažila nahmatat, neuspěla. Místo toho narazila na velmi tvrdé břicho, které se při dotyku skoro nehnulo.

Rozhodla se proto samičku prohlédnout. Z odpadkového koše ji odnesla přímo pod ultrazvuk. „Tam se teprve ukázalo, v čem je problém: zvíře mělo ucpaná střeva. Bylo plné podivné hmoty, která se nechtěla hnout,“ pokračuje Natalie Claunch.

Když pak samičku uspala a otevřela, vyškrábla z ní obrovské množství natráveného jídla. Většinou se skládalo z těsta a tuku. „Obsah střev tvořil až třetinu celkové hmotnosti nebohého tvora. Ta masa v útrobách byla tak velká, že utlačovala ostatní orgány. Už byly poškozené, nejvíce utrpěla játra,“ dodala bioložka. Leguánka už proto ani neoživovala.

Takto vypadaly útroby nebohého leguánka měnivého:
Zdroj: Natalie Claunch / University of Florida

Doporučujeme: Hladoví sloni ze Srí Lanky hledají jídlo na skládkách. Hynou se střstřevy ucpanými plastem

Drobní plazi na floridských plážích přitom nejsou zdaleka jediní, komu dělá lidské jídlo zle. Třeba američtí medvědi baribalové kvůli němu nezdravě tloustnou. Ekologové z Wisconsinské univerzity navíc nedávno zjistili, že jim pochoutky z popelnic a skládek zkracují život.

„Pokud totiž medvědi pojídají odpadky, daleko méně hibernují. Mají dostatek energie na to, aby zvládli chladné měsíce i bez zimního spánku,“ vysvětluje ekoložka Rebecca Kirby.

Jenomže kratší hibernace znamená i jisté nevýhody: rychlejší buněčné stárnutí a kratší život. „Hibernace totiž toto stárnutí zpomaluje,“ připomíná v magazínu Scientific Reports bioložka. Medvědi si tedy sice zajistili pohodlnější život, zaplatili za to ale podle ní vysokou cenu.

Doporučujeme: Ochranáři zabili medvědici, zbyla po ní mláďata. Stačilo uklidit popelnice, namítá biolog

Dalším příkladem mohou být i mláďata supů mrchožravých. Vědci totiž zjistili, že pokud jim rodiče nosí zbytky z lidských svačin kontejnerů, ptáčata se potýkají s daleko nižší odolností. „Chybí jim některé vitamíny a karotenoidy, což jsou důležité přírodní antioxidanty. Zatímco v přirozené stravě by jich měla mláďata dostatek, lidské jídlo je na tyto živiny chudé,“ uvádí Helena Tauler-Ametlller z Universitat de Barcelona.

Ptáčata jsou tedy sice podle ní vypasenější, daleko hůř se ale vyrovnávají s infekcemi. Mají také vyšší hladinu cholesterolu v krvi, což v dospělosti přerůstá v řadu chronických chorob. „Lidské jídlo tedy může negativně ovlivnit jejich přežití,“  podotýká bioložka v magazínu ScienceDirect.

Fatálně může dopadnout i přikrmování labutí na rybnících. Alespoň pokud lidé nosí ptákům rohlíky či jiné pečivo. Podle pracovníků pražské Záchranné stanice pro volně žijící živočichy může takové „přilepšování“ skončit až amputací křídla. Zvlášť pokud se lidskými pochoutkami nasytí mláďata. „Tento druh potravy totiž postrádá mnoho důležitých živin a látek potřebných k jejich zdravému růstu a vývoji. Pečivo obsahuje zejména sacharidy, jejichž nadměrná konzumace u labutí a kachen způsobuje výživový deficit a oslabení organismu. A ačkoliv je labuť spokojeně najedená, její tělo hladoví a strádá,“ vysvětlila už dříve Zvířecím zprávám Petra Fišerová – mluvčí Lesů hlavního města Prahy, pod něž záchranná stanice spadá.

Zdroje: web University of Florida, magazín Scientific Reports, magazínu ScienceDirect, pražská Záchranná stanice pro volně žijící živočichy.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: iStock