Prasata jsou chytřejší než psi, ukázal test. Úlohy vyřeší samostatně

Prasata mají pod čepicí. Složité hlavolamy vyřeší daleko rychleji než psi. A nejenom to. Jsou také mnohem samostatnější. Zatímco psi se při prvních nezdarech obracejí na svého páníčka, prase se snaží hlavolam rozlousknout samo. Ukázal to test, do kterého se pustili badatelé z Univerzity Eötvöse Loránda v Budapešti.

Zavřeli prasata i psy do místnosti a přichystali jim složitější úkol. Ten měl celkem dvě části.

Při první si měla zvířata poradit s průhlednou krabicí, ve které je čekal chutný pamlsek. Prasata tam měla jablko, psi kus voňavé klobásky. Aby se k potravě dostali, museli všichni mazlíčci krabici otevřít. „Úkol většina z nich bez problémů zvládla. Prasata ale mnohem rychleji. Buď jsou mentálně zdatnější, nebo mají lepší manipulační dovednosti,“ popisuje průběh testování mladá etoložka Paula Pérez Fraga.

Druhá část úlohy už byla zrádnější. Krabice, ve které vězel pamlsek, se totiž otevřít nedala. Badatelé ji přitloukli k dřevěné podložce na zemi. Udělali to schválně. Chtěli zjistit, jak budou zvířata na takovou situaci reagovat.

Doporučujeme: Zvířata nejsou hloupá. Umějí dokonce počítat

Výsledek je docela překvapil: zatímco prasata se dlouho nevzdávala a při dolování ovoce vystřídala i několik různých metod, psi se brzy vyčerpali. Místo aby se snažili úlohu vyřešit sami, začali se dožadovat pomoci u lidí. Obrátili se zkrátka na páníčka a zkusili loudit.

„To naznačuje, že prasata mají větší předpoklady k samostatnému řešení problémů. O pomoc lidí si totiž také řekla, udělala to ale mnohem později,“ shrnuje své poznatky badatelka. Naopak psi se podle ní velmi často spoléhají na komunikaci a spolupráci s lidmi.

Souboj mazlíčků

Do testu vědci zařadili dvaadvacet zvířat. Psů bylo celkem dvanáct a šlo o zástupce osmi různých plemen. Naopak prasat bylo deset. Šlo o takzvaná Göttingenská miniprasata, která žijí v domech lidí jako domácí mazlíčci. Také ona mají v lidských příbytcích svoje misky a pelíšky. I tato prasata slyší na jméno a chodí se svými majiteli ven na procházky.  Všechna zařazená zvířata byla také přibližně stejně stará – měla okolo půl roku. U svých současných majitelů žijí zhruba stejně dlouho, tedy od osmého týdne svého věku.

Podobně jako Göttingenská miniprasata to s lidmi mají i vlci nebo kočky. Také tato zvířata s námi sice komunikují, na spolupráci lidí se ale tolik nespoléhají. „Vysvětlení bude zřejmě jednoduché: vlci nejsou domácí zvířata a kočky zase nejsou tak společenským druhem,“ řekla doktorandka Paula Pérez. O jejím výzkumu nedávno informoval magazín Animal Cognition.

Autor: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik