Kolik semínek je v kyblíku? Sloni to spočítají čichem
Sloni nepřestávají překvapovat. Výzkumy ukazují, že si umějí „spočítat“ množství jídla. Používají k tomu přitom čich.
Opona se rozevírá, sloni vstupují do jídelny. Tam už je pro ně nachystaná snídaně. Vybrat si mohou ze dvou chodů – slunečnicová semínka plní kyblíky nejenom vlevo, ale i vpravo.
Sloni tedy obě nádoby prozkoumávají – malým otvorem ve víku nasávají vůni pokrmů. Pak si jeden z kyblíků volí. Nádobu otevírají a s chutí se pouštějí do jídla. Všichni přitom sahají po pravé nádobě. Proč? Semínek je v ní jednoduše víc.
Pokus, do kterého se pustili vědci z newyorské univerzity, potvrdil zajímavou teorii: sloni po čichu poznají množství. „Přestože byly kbelíky zaklopené víkem, aby do nich sloni neviděli, vždy si vybrali ten těžší,“ shrnul výsledky autor studie Joshua Plotnik, profesor psychologie na newyorské univerzitě.
Čím byl přitom rozdíl v množství jídla větší, tím jednoznačnější byla také sloní volba. Například pokud lidé nasypali do jednoho kyblíku třicet semínek a do druhého 180, zvířata se ani moc nerozmýšlela. Po vydatnější snídani šla prakticky najisto.
Doporučujeme: Slon dojemně poděkoval lesníkovi, který mu pomohl z jámy
Další testy pak vyloučily, že by slony ovlivňovala řeč těla výzkumníků. Série pokusů se odehrála ve sloním táboře Anantara Golden Triangle v Thajsku a zúčastnilo se jí šest chobotnatců.
Doposud stavěla většina podobných testů na zraku. V posledních letech ale vychází najevo, že se řada zvířat orientuje ve světě i jinými smysly. Třeba právě čichem nebo sluchem. I takto mohou některé druhy zvířat bezpečně rozlišit počet soků či množství potravy.
Chobot jako periskop
„U slonů je to naprosto zjevné. Když se snaží prozkoumat okolí, zvedají své choboty jako ponorka periskop. Mohou tak sbírat informace, které jim pak pomáhají při rozhodování,“ okomentoval svá zjištění, která publikoval v magazínu PNAS, Joshua Plotnik.
Nic takového člověk nedokáže. Pokud by měl jen po čichu rozpoznat, kolik je v zakrytém košíku chleba – jestli jenom jeden krajíc, nebo celý bochník – jednoznačně by selhal.
Doporučujeme: Zvířata nejsou hloupá. Umějí dokonce počítat
„Nový poznatek ze života slonů může být užitečný. Pokud pochopíme, jak sloni používají čich k hledání jídla, mohlo by to mít zásadní vliv na ochranu těchto ohrožených zvířat,“ vysvětlil důvody svých výzkumů Plotnik. V Thajsku se totiž sloni často dostávají do konfliktů s lidmi, když opustí chráněné oblasti a zamíří spásat úrodu do polí.
Sloní chobot je dlouhatánský nos srostlý s horním pyskem. Je složený ze 150 tisíců svalových snopců. Jedná se tedy o neuvěřitelně obratný orgán.
Na konci chobotu mají sloni navíc citlivé „prstíky“, které jim pomáhají uchopit různé předměty. Chobotnatci z Asie mají tento „prstík“ jeden, jejich afričtí bratranci oplývají dvěma. Slon tak chobotem nejenom dýchá, ale také manipuluje s předměty. Je přitom tak zručný, že si díky svému nosu dokáže oloupat i maličký burský oříšek.
Sloni pomocí chobotu také nabírají vodu – dokážou do něj na jeden „zátah“ nasát až dvacet litrů vody. Tu si pak stříknou do tlamy, nebo se s ní pokropí. Jak ukázal nový výzkum, sloní chobot je také jakousi „váhou“ a „počitadlem“.
Podívejte se, jak vypadal pokus s jedním ze slonů:
Zdroj: magazín PNAS.
Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay